Winter Surprise [book 3]

Chapter 19

,,Ano, chci objednat devatenáct růží," vzbudil mě ráno Samův hlas. Povzdechla jsem si a otočila jsem se na druhý bok. Oči jsem nechala zavřené, protože jsem se snažila ještě chvíli usnout. Moc jsem se totiž v noci nevyspala. Sice jsme se Samem proleželi celý den v posteli, ale i tak mě to vzmohlo. Chápete, co tím myslím. 

,,Dobrý den, chtěl bych objednat stůl na dnešní večer," slyšela jsem najednou zase  Sama. Rychle jsem otevřela oči a sedla si. Konečně mi došlo, proč je Sam tak brzo vzhůru. Dneska je můj velký den. Mám narozeniny! Teda, doufám že ten stůl objednává pro nás. Je tu totiž možnost, že ten stůl objednává pro něj a pro Nadyu. 

Rychle jsem zakroutila hlavou a zvedla jsem se z postele. Omotala jsem kolem sebe peřinu, abych se tu neprocházela nahá a zamířila jsem do obýváku, odkud se ozýval Samův hlas. Vešla jsem do místnosti a uviděla jsem Sama, jak stojí u okna a kouká se oknem ven na zasněženou ulici Londýna. Usmála jsem se a sedla jsem si na gauč a pořád jsem ho pozorovala. 

,,Dobře. Moc vám děkuji, nashledanou," řekl do telefonu a otočil se směrem ke mně. Když mě uviděl usmál se a šel ke mně. Sedl si vedle mě a naklonil se k mé tváři. 

,,Dobré ráno," usmál se a potom přitiskl své rty na mé. Usmála jsem se a rukou jsem mu zajela do vlasů, čímž jsem náš polibek prohloubila. ¨

,,Všechno nejlepší k narozeninám," řekl proti mým rtům. Znova jsem se usmála. 

,,Děkuji ti," poděkovala jsem mu a odtáhla jsem se od něj. Na tváři mu pohrával široký úsměv. Sjel mě pohledem a zašklebil se. 

,,Vidím, že jsi docela na lehko," řekl a svou ruku položil na mé stehno. Zasmála jsem se a ruku ze stehna jsem shodila. Zmateně se na mě podíval. 

,,No co, víš jak jsem ze včerejška ještě rozlámaná?" zeptala jsem se ho se smíchem. Podíval se na mě se šibalským úsměvem a nějakým způsobem si mě přemístil na klín. 

,,No, musím přiznat, že to bylo docela divoký," usmál se a políbil můj krk. Naklonila jsem hlavu více na stranu, aby měl lepší přístup. Oči jsem měla přivřené, protože jeho polibky byly strašně příjemné. 

,,Co kdybych ti dopřál ranní, narozeninový sex?" zeptal se mě Sam. 

,,No, možná bych si i dala říct," řekla jsem spíše šeptem. On se usmál proti mému krku a rukou zajel pod přikrývku, kterou jsem měla kolem sebe omotanou. Začal hladit vnitřní stranu mého stehna. Zavzdychala jsem. Už ze mi chtěl z těla sundat přikrývku, jenže začal mi zvonit mobil. 

,,Ne," zakňučel Sam. Neochotně jsem se z něho zvedla a omluvně jsem se na něho usmála. 

,,Musím se podívat, kdo mi volá," řekla jsem.

,,Tak já zatím přichystám snídani," usmál se a odešel do kuchyně. 

Rychle jsem běžela do ložnice, abych vzala hovor. Podívala jsem se na jméno volajícího. Volala mi Grace. Hovor jsem ji přijmula a začaly jsme si povídat. Grace mi popřála k narozeninám a pověděla mi nějaké novinky. Já jsme se ji na oplátku řekla o Robertovi. Grace mě pozorně poslouchala. Nevěděla, co na to má říct, ale říkala, že si z toho nemám nic dělat. Rozloučily jsme se asi po půl hodině. 

Přešla jsem ke skříni, abych se oblékla. Vzala jsem si na sebe černé džíny a bílou košili. 

,,Nějak dlouho ti to trvalo," zasmál se Sam, když jsem vešla do kuchyně. Přešla jsem k jídelnímu stolu, ke kterému jsem si sedla. Sam přede mě postavil talíř s lívanci, které byli polité čokoládou a ozdobené jahodama. 

,,Oh, čím jsem si to zasloužila?" zeptala jsem se s úsměvem. Sam se zasmál.

,,Máš narozeniny, jsi úžasná a jsi moje. Je toho samozřejmě více, ale kdybych to měl všechno vyjmenovávat, tak tu budeme celý den. A dneska toho máme spoustu na práci," řekl. 

,,A co?" zeptala jsem se ho zvědavě a dala jsem si do pusy kousek lívance. 

,,To je tajemství," mrkl na mě. Podívala jsem se na něho štěněčím pohledem a tím jsem se ho snažila obměkčit. 

,,Ne, neřeknu ti to," zasmál se znova, když si všiml mého pohledu. ,,Ale, chtěl bych tě o něco požádat, večer si vezmi nějaké nádherné šaty," řekl a nezapomněl se tajemně usmát. Protočila jsem nad ním očima, ale nic jsem neřekla a už jsem se nemohla dočkat večera. 

_________________________

Ahoj, všichni!

Tak, je tu nová část. Nakonec jsem se rozhodla, rozdělit Amyiny narozeniny na dvě části. :) Chtěla bych se Vám moc omluvit a to hned za několik věcí.

1) promiňte, že jsem Vám neodpověděla na Vaše komentáře. Odpovím Vám na ně hned, jak zveřejním tuto část. 

2) slíbila jsem Vám, že se v tomto díle objeví Robert, ale nakonec tomu tak nebylo. Nebojte, v příštím díle určitě bude! ☺

Mám Vás moc ráda.♥♥