Winter Surprise [book 3]

Chapter 15

O týden později

,,Same, pojď mi prosím pomoct," zavolala jsem na Sama a snažila jsem se zavřít dveře od našeho bytu. Jenže s plnýma taškama to šlo dost blbě. Po chvilce se ale u mě objevil Sam a pomohl mi. 

,,Díky," usmála jsem se na něj a už mi nic nebránilo, abych dveře zavřela. On se na mě usmál a zamířil do kuchyně. Zula jsem si svoje černé Conversky a šla jsem za Samem do kuchyně. 

Už je to týden, co jsme se odstěhovali do našeho prvního, společného bytu. Za ten týden tady jsme si určili nějaká pravidla, která se týkají domácnosti. To znamená, kdo například bude chodit nakupovat a tak. 

Také jsme dodrželi naší dohodu, takže už týden jsem neviděla Paula a Sam snad neviděl Nadyu. Abych řekla pravdu, po Paulovi se mi dost stýskalo. Byl to můj jediný kamarád tady a já jsem s ním nebyla pomalu celý týden. Několikrát jsme si psali, ale nesetkali jsme se, protože dohoda je dohoda. 

Vešla jsem do kuchyně, Sam seděl u stolu a psal něco na svém notebooku. Já jsem si rozepla jsem si černý kabát. Venku bylo už dost sněhu a to bylo teprve 22. listopadu. 

,,Zlato?" zeptal se mě Sam, když jsem přehodila kabát přes opěradlo bílé židle.

,,Ano?" zeptala jsem se ho a začala jsem z tašky vytahovat různé potraviny. 

,,No, tak jsem se koukala do kalendáře a neuvěříš, co jsem zjistil," řekl a zvedl se od stolu. Přistoupil ke mně zezadu a objal mě. Usmála jsem se, položila jsem na kuchyňský pult salát a otočila jsem se na něj.

..Copak jsi zjistil?" zeptala jsem se a rukama mu vjela do jeho krátkých černých vlasů.

,,Hmm, že jedna taková roztomilá, nádherná a úžasná slečna má narozeniny. A to přesně za dva dny," usmál se. 

,,Ježiš, já budu mít narozeniny," řekla jsem nevěřícně. Jak jsem mohla zapomenout na svoje narozeniny. Sam se zasmál a pohladil mě po tváři.

,,Takže si nic neplánuj. Chci to  tebou oslavit," usmál se a spojil naše rty. Potom se ode mě odtáhl. 

,,Rozkaz, šéfe!" zasalutovala jsem a otočila jsem se nazpátek k lince. On se zasmál a plácl mě po zadku. Zasmála jsem se a dál jsem pokračovala ve vybalování z tašek. 

,,Jinak, psala ti teď někdy Grace?" zeptal se mě Sam, který opět seděl u stolu. 

,,Jo, psala. Říkala mi nějaký informace o maturitním plese," odpověděla jsem mu. 

,,Jack mi to taky psal. Takže se budeme muset v únoru vrátit do New Yorku," řekl mi. Přikývla jsme a povzdechla si.Strašně jsem se bála reakce rodičů, až se zase po několika měsících objevím ve dveřích jejich bytu. Nevím, jak se mám zachovat. Nejsem s nimi pomalu vůbec v kontaktu, když nepočítám pár esemesek, které jsem si vyměnila s mamkou. Psala jsem ji jenom to, že jsem v pořádku a ona mi napsala to samé. Také mě přemlouvala, ať se vrátím, jenže já jsem ji vždy odpověděla stejně, a to slovem: NE. 

Z přemýšlení mě vyrušil zvonek. Chtěla jsem tam jít, jenže Sam mě zastavil a řekl mi, že tam dojde. Já jsem to dál neřešila a pokračovala jsem v úklidu jídla.

,,Jé, ahoj. Co tu děláš?" zeptal se Sam někoho příchozího. Zpozorněla jsem, ale nikam jsem nešla. Zůstala jsem v kuchyni a čekala jsem, kdo se objeví. 

,,Ahoj. No mám pro tebe nějaký informace kvůli škole," ozval se známý hlas, který bych nejraději neslyšela. Zhluboka jsme se nadechla a šla jsem k Samovi. 

,,Jé, ahoj, Amy," pozdravila mě s falešným úsměvem. Taky jsem se falešně usmála a přešla jsem k Samovi a chytla jsem ho za ruku. Nadye hned úsměv zmizel. Zato mě se ještě více rozšířil. 

,,Ahoj, Nadyo. Copak potřebuješ?" zeptala jsem se ji přehnaně sladce. Ona se zhluboka nadechla a svůj pohled přesunula na Sama. 

,,Jsem tu kvůli Samovi. Dneska se totiž koná slavnostní zahájení výstavy jednoho hodně důležitého profesora z univerzity, takže by jsme tam měli jít," řekla snad jenom na jeden nádech.

,,To teda musíme," řekl nadšeně Sam. Já jsem se na něho podívala. On mi pohled oplatil a usmál se na mě. 

,,A mohla by ...," chtěl se Sam zeptat asi na to, jestli můžu jít i já, jenže Nadya mu skočila do řeči. 

,,Je mi to moc líto. Ale, stihla jsem koupit jenom dva poslední lístky. Omlouvám se," omluvila se, alez jejího hlasu přímo ta faleš sršela. Já jsem na ni koukala s naštvaným výrazem. Bylo mi jasné, o co ji jde. 

,,Aha. No, Nadyo, já asi nepůjdu. Když nejde Amy, tak já ...," 

,,Ne, jdi Sama. Nic se neděje. Já už mám stejné jiné plány," řekla jsem. Sam se na mě podíval nechápavým pohledem.

,,A jaké?" zeptal se mě. Nadya nás pozorně pozorovala. 

,,Ale, to neřeš. Jdu se převléknout a hned vypadnu," usmála jsem se na oba a zamířila jsem do ložnice. Nechala jsem je tam stát v předsíni a neřešila jsem, že se na mě nechápavě koukají. Chtěla jsem jen jedno a to vypadnout odtud. 

Zavřela jsem za sebou dveře a hned jsem zamířila k nočnímu stolku, na kterém ležel můj telefon a napsala jsem zprávu Paulovi.

For Paul:

Ahoj, Paule. Tak mě napadlo, že by jsme mohli něco podniknout... - Amy

Zprávu jsem odeslala a zamířila jsem ke skříni, ze které jsem vytáhla proužkované tričko bílo-černé barvy a také černé džíny. Převlékla jsem se do svého připraveného outfitu a podívala jsem se na mobil, jestli mi Paul odepsal. Měla jsem radost z toho, že jsem měla novou zprávu a právě od Paula.

From Paul:

To si piš! Čekám před knihkupectvím. - Paul

Usmála jsem se. Byla jsem ráda, že jsem se Paulovi pochlubila tím, že jsme se přestěhovali, ale hlavně jsem ráda za to, že jsem mu řekla, kde bydlíme. Shodou okolností jsme zjistili hezkou skutečnost a to tu, že i Paul má kousek od nás pronajatý byt. 

Popadla jsem do ruky kabelku a vyšla jsem z ložnice. Slyšela jsem smích, který se ozýval z obýváku. Nevím proč, ale bylo mi na nic. Šla jsem do kuchyně, kde jsem nechala kabát. Vzala jsem si ho na sebe a šla jsem se obout. 

,,Amy?" ozval se hlas za mnou Samův hlas. Otočila jsem se na něj, ale svůj pohled jsem znova věnovala svým kozačkám, které jsem se pokoušela zapnout. 

,,Děje se něco?" zeptal se znova. Dělá si srandu? Moc dobře ví, že tu holku nemám ráda. Asi nepochopil, že se nám vecpala do bytu. 

,,Ale, vůbec nic. Teď jestli dovolíš, někdo na mě venku čeká," řekla jsem a dala mu pusu na tvář. Než stačil něco říct, už jsem vycházela z bytu a mířila jsem za Paulem. 

_______________________

Ahoj, všichni!

Je tu další díl. Doufám, že se Vám líbí. ☺

Chtěla bych Vám moc poděkovat za 100K reads u Autumn Plan. 

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥

P.S.: Zveřejnila jsem soutěžní povídky. ☺ (link v komentářích)