Winter Surprise [book 3]

Chapter 26

23. prosince - 1 den do Vánoc

,,Same, přidej! Musíme toho dneska ještě hodně udělat!" zavolala jsem na Sama z předsíně.
Se Samem jsme se chystali na nákup našeho stromečku a ozdob na něj. Strašně moc jsem se těšila, až ten stromeček společně budeme zdobit, jak si sedneme na gauč a v ruce budeme držet hrneček horké čokolády a přitom budeme poslouchat vánoční koledy.

,,V klidu, prdelko. Máme plno času. Jsou teprve dvě hodiny odpoledne," zasmál se Sam, když přišel ke mně.

,,Jenže musíme ten stromeček ozdobit, musím upéct nějaké perníčky, musím..., " nestačila jsem dokončit větu, protože Sam spojil naše rty do dlouhého polibku.

,,Já to chápu, ale myslím, že se nemusíš bát. Všechno hezky stihneme," usmál se, když naše rty odpojil. Já jsem se také pousmála.

,,Dobře, ale i tak bychom mohli přidat. Třeba mám s tebou ještě nějaké plány," mrkla jsem na něj. Sam se na mě uličnicky usmál.

,,Jasně, babe. Tak, můžeme vyrazit," řekl konečně a chytl mě za ruku. Vyšli jsme z bytu. Sam ještě zamkl dveře a potom jsme mohli jít.

Venku bylo úplně bílo. Všude bylo plno sněhu, takže vánoční atmosféra v Londýně nechyběla. Ruku v ruce jsme se Samem procházeli kolem ozdobných krámků, které nabízeli dárky jak pro malé tak i pro velké děti.
Dětičky vodily své rodiče za ruce a ukazovaly jim, co by jim mohl Ježíšek nebo Santa donést. Rodiče pozorně poslouchali a snažili se zapamatovat si každou věc, kterou si jejich dětičky přály.

,,Same, máš vůbec nějaké informace o Anně a Benovi?" zeptala jsem se Sama na jeho malé sourozence. Sam se povzdechl a zakroutil hlavou.

,,Ne, nic o nich nevím. Máma se mi už dva týdny neozvala," řekl.
Teprve teď jsem si začala uvědomovat, co všechno náš útěk zavinil. Sam už několik měsíců neviděl své malé sourozence, na kterých mu moc záleží.

,,Neboj, ona ti určitě napíše," usmála jsem se na něj. On se také usmál.

,,Snad máš pravdu," řekl.

,,To víš, že ji mám," dala jsem mu polibek na tvář.

___________

,,Amy, kde jsou ty ozdoby, které jsi dnes koupila?" zeptal se mě Sam z obýváku. Já jsem stála v kuchyni u kuchyňské linky, protože jsem připravovala těsto na perníčky. Vypadám jako nějaké hospodyňka, která pečuje o svého manžela a děti. Měla jsem na sobě černé legíny, dlouhé vytahané tílko a zástěru. Teď mi ještě chybí manžel a děti a byla bych úžasná mamina. 

,,Měly by být v té tašce, která ležela na gauči," odpověděla jsem mu. 

,,Tady nic není," zavolal na mě nazpátek. Povzdychla jsem si a šla jsem za ním. Předtím než jsem tam šla jsem si umyla ruce, protože jsem je měla od těsta. Šla jsem do obýváku, ale zarazilo mě, že tam byla tma. 

,,Same?" zeptala jsem se nejistě. Nikdo mi neodpovídal. Vešla jsem do místnosti a rozhlédla jsem se po ní. Najednou se přede mnou rozzářil stromeček červenou barvou. Usmála jsem se, když jsem to viděla. Zezadu mě objaly dvě silné ruce a Samova hlava se opřela o mé rameno. Stromeček byl ozdobený. 

,,Líbí?" zeptal se mě šeptem a políbil mě na tváři. Usmála jsem se také a přikývla jsem.

,,Je to dokonalé," odpověděla jsem mu taky šeptem a  otočila jsem se k němu. ,,Tohle budou nejlepší Vánoce v mém životě," řekla jsem mu. 

,,To i moje, prdelko," řekl a zajel mi rukama do vlasů, aby si mě přitáhl do polibku.

  ___________ 

Druhý den - večer

,,Dobrou chuť," usmál se na mě Sam, když jsme zasedli ke štědrovečerní večeři. Taky jsem mu popřála dobrou chuť a potom jsme se pustili do jídla. Na to, že jsem to vařila já, tak to bylo docela dobrý. 

,,,Bylo to výborný," pochválil mi Sam jídlo. 

,,Oh, jsem moc ráda, že ti to chutnalo," řekla jsem a zvedla jsem se od stolu. Chtěla jsem uklidit špinavé nádobí, jenže Sam mě chytil za ruce a přitáhl si mě k sobě. 

,,Nádobí až potom. Teď se jdeme jen tak natáhnout na gauč budeme se koukat na vánoční filmy a tak," řekl a táhl mě do obýváku. Zasmála jsem se tomu a potom jsem si stejně jako on lehla. Natáhl se pro ovladač a zapnul televizi. Dávali film: Sám doma, takže klasiku. Sam obmotala své ruce kolem mého pasu a tím mě objal. 

Nevím, jak dlouho jsme tam leželi, protože jsem po chvilce usnula. 

  ___________ 

Ráno 

,,Hm, nech toho," zamručela jsem ze spaní. Něco mě totiž lechtalo na krku. Pomalu jsem otevřela oči a podívala jsem se na zdroj toho všeho. 

,,Šťastné a veselé," usmíval se na mě Sam. Jeho úsměv byl tak nakažlivý, že jsem se musela usmát také. 

,,Šťastné a veselé," řekla jsem mu také a políbila jsem ho.

  ___________ 

Ahoj, všichni!

Moc se omlouvám, že je díl až dnes, ale měla jsem rodinnou oslavu a dokonce jsem pomáhala péct dort. :O Ještě ze mě něco bude. :D 

No, každopádně, já si jdu pomalu shánět rakev, protože po příštím dílu mě asi zabijete a ... No, uvidíte příště. ;) Už se začínám trošku bát vaší reakce ... Vy mě asi vážně zabijete. :D :D

No nic, mějte se se hezky.

Mám Vás ráda. ♥3♥