Winter Surprise [book 3]

Chapter 25

10. prosince - 14 dní do Vánoc

,,Ano, Nel. Budu tam," řekla jsem Nele do telefonu a přitom jsem míchala zeleninu. Právě jsem stála v kuchyni a vařila jsem dnešní oběd. 

,,Už se strašně moc těším," řekla nadšeně Nela. 

,,I já se těším. Tak, zatím," řekla jsem do telefonu a hovor jsem ukončila. Mobil jsem položila na stůl. Vrátila jsem se k pultu a začala jsem krájet maso. Potom jsem ho hodila na pánev a začala jsem ho smažit. 

,,Kdo ti volal?" zeptal se Sam, který se najednou objevil v kuchyni. V ruce nesl notebook, který za chvilku položil na stůl, ke kterému si sedl. 

,,Nela. Dneska vyrážíme na nákupy a já se při té příležitosti zeptám někde na brigádu. Nechci být totiž pořád závislá na penězích od rodičů," řekla jsem. Rodiče mi pořád posílali peníze, abych se tu uživila, ale musím uznat, že je to dost blbé, nechat se živit od rodičů. Je to nesmysl. Já jsem utekla a přidělala jim starosti a oni mi ještě budou platit nájem. 

,,Amy, brigádu si nemusíš hledat. Zatím to zvládáme," řekl mi. Otočila jsem se k němu a zamračila jsem se na něj. 

,,Přesně, Same. Zatím to zvládáme. Může se také stát to, že se na nás rodiče vykašlou. A i kdyby ne, tak je mi blbý si od nich peníze brát," vysvětlila jsem mu. On jenom zakroutil hlavou a začal něco psát na notebooku. Povzdechla jsem si a otočila jsem se nazpátek. 

______________

O dvě hodiny později

,,Tak já jdu, Same," oznámila jsem Samovi, když jsem si obouvala boty. 

,,Dobře. Nezajdeme potom na večeři?" zeptal se mě a přešel ke mně.

,,To vůbec nezní jako špatný nápad," usmála jsem se na něj. On mi úsměv opětoval a svoje položil na můj pas. 

,,Kup si něco hezkého. Nejlepší by byly nějaké extra krátké šatičky a nebo noční košilku," řekl s úšklebkem. Zasmála jsem se a dala mu polibek na tvář. 

,,Neboj, něco si vyberu," mrkla jsem na něj. V tom se ozval domovní zvonek. 

,,Nel je tady. Tak mi potom napiš, kde se setkáme," usmála jsem se a už jsem odcházela z bytu. Seběhla jsem schody dolů a vyrazila jsem ven. 

,,Nazdárek, Wilsonová," pozdravila mě se smíchem Nel. 

,,Ahoj, Reynoldsová," zasmála jsem se. 

,,Takže, co podnikneme? Už víš, kam by jsi chtěla jít nakupovat?" zeptala se mě. 

,,No, první zastávku bych udělala někde v kadeřnictví, protože si chci nechat ostříhat vlasy a potom ...,"

,,Ne, nedělej to!"vykřikla Nel. Nechápavě jsem se na ní podívala. 

,,Co nemám dělat?" zeptala jsem se ji nechápavě. 

,,Nestříhej si vlasy! Máš je dokonalé," řekla mi.

,,Musím si je ostříhat. Už je mám přehnaně dlouhé a začíná mi to vadit," řekla jsem ji. Ona se na mě podívala a udělala smutný oči. 

,,Takže není tady žádná šance, že tě přemluvím?" zeptala se. Zakroutila jsem hlavou a usmála se na ní. 

,,Není," odpověděla jsem ji.

______________

,,Tak, co na to říkáš?" zeptala jsem se Nel, když jsme vyšly od kadeřníka. Vlasy jsem si nechala o dost zkrátit, takže jsem teď měla mikádo. (viz média)

,,No, musím uznat, že ti to sluší. Vypadáš dokonale," začala se rozplývat. Najednou ji začal zvonit mobil. Začala ho hledat v kabelce. Když si přečetla, kdo ji volá, pousmála se. 

,,Ano, Paule?" zeptala se s úsměvem do telefonu. Musela jsem se usmát. Takže i Nela v tom je až po uši. Mám za ní a Paula takovou radost. 

,,Já jsem právě na nákupech s Amy, tak si zavoláme potom, dobře?" zeptala se ho. Po chvilce se rozloučili a hovor ukončili. 

,,Tak, co ty a Paul? Vypadá to, že si rozumíte," zeptala jsem se ji. Ona se trošku začervenala a sklopila pohled. Zasmála jsem se a ona se na mě zamračeně podívala. 

,,Paul je v pohodě kamarád. Mám ho moc ráda. Jako kamaráda," dodala poslední věc rychle.

,,Jako kamaráda?" zeptala jsem se pobaveně.

,,Ehm, jo, jako kamaráda. A teď pojď, chci si koupit nový boty," řekla mi a rychle změnila téma. Už jsem to tedy neřešila a naše nákupy mohly začít. 

______________

Konečně jsme s Nelou ukončily nákupy. Řeknu Vám, že to bylo něco neuvěřitelného. Ta holka nakupuje pomaleji než Grace a to je co říct. Byla jsem právě na cestě do jedné restaurace, kde na mě čeká Sam. 

Když jsem k ní došla, oddychla jsem si. Nohy mě strašně moc bolely a já jsem si nutně potřebovala sednout. Hned jsem pohledem hledala Sama, kterého jsem po chvilce našla. Zamířila jsem k němu. Seděl úplně vzadu a koukal se z okna, které tam bylo. 

,,Ahoj," pozdravila jsem ho a na zem jsem položila tašky s nákupem. Sam se na mě s úsměvem podíval a když viděl můj nový účes, zorničky se mu rozšířily. 

,,Páni, sluší ti to," řekl mi a stoupl si, aby mi pomohl z kabátu. Usmála jsem se.

,,Líbí se ti to?" zeptala jsem se ho. 

,,Ani nevíš jak. Je to sice nezvyk, ale strašně moc ti to sluší," usmál se a políbil mě. 

,,To jsem moc ráda," řekla jsem a objala jsem ho kolem krku. 

,,Miluji tě a slibuji ti, že tohle budou nejlepší Vánoce, které jsi v životě zažila," pošeptal mi do ucha. Můj úsměv se ještě víc rozšířil. 

,,Taky tě miluji," řekla jsem a více jsem se k němu přimáčkla. 

 ______________

Ahoj, všichni!

Tak i dnes se Vám hlásím s novým dílem. ☺

Snad se Vám bude líbit. 

Mám Vás ráda ♥♥♥