Winter Surprise [book 3]

Chapter 29

Amy p. o. v.

Šla jsem ulicemi Londýna a nic jsem nevnímala. Nekoukala jsem se kam jdu, vlastně jsem nad tím ani nepřemýšlela. Prostě jsem šla a snažila jsem se zahnat slzy, které mi tekly po tvářích. Došla jsem k nějakému parku, ve kterém jsem ještě nebyla. Vešla jsem do něj a zamířila jsem k altánku, který se nacházel uprostřed něj. Cestou k altánku jsem potkala pár šťastných rodinek, které si užívali vánoční den společně. Některé maminky se na mě soucitně koukaly, protože zpozorovaly můj smutný výraz a také kufr a tašku, kterou jsem vláčela sebou. Konečně jsem došla k altánku a sedla jsem si na lavičku. Kufr jsem nechala na zemi a tašku jsem položila vedle sebe na lavičku.

V kapse mi začal znovu vyzvánět písničkou od Little Mix, která se jmenovala Mr Loverboy. Byla to písnička, kterou jsem měla určenou pro Sama. Teď bych ji ale nejradši vyměnila na písničku Good Enough. Přesně tak jsem se cítila. Plná nejistot, plná zklamání. Hovor jsem zrušila a mobil jsem si celý vypnula. Mobil jsem nakonec hodila do kabelky a tvář jsem si schovala do dlaní. Zavřela jsem oči a skousla jsem si ret, abych nezačala vzlykat nahlas. Začala jsem přemýšlet nad tím, jestli jsem udělala dobře, když jsem od Sama odešla bez vysvětlení. Co když to bylo úplně jinak, než se zdá?

,,Amy?" ozval se povědomý hlas v mé blízkosti. Zvedla jsem hlavu z dlaní a nemohla jsem otevřít vlastním očím.

,,Margaret?" zeptala jsem se nevěřícně. Přede mnou stála Margaret Harrisová, mamka George.

,,Co tu děláš? Dlouho jsem tě neviděla. Musím uznat, že jsi v New Yorku udělala velký rozruch," řekla mi. Trošku jsem se pousmála nad jejím starostlivým tónem hlasu. Margaret byla vždy taková. Milující, starostlivá.

,,No, já ... Ani nevím," řekla jsem ji. Ona si mě soucitně prohlížela.

,,Mami, kde jsi?" ozval se další hlas. Věděla jsem komu patří.

,,Tady, Georgi," zavolala Margaret. Nevěděla jsem, co mám udělat. Nevěděla jsem, jestli se mám zvednout a odejít a nebo prostě zůstat a čekat na Georgovu reakci. Než jsem se stačila rozhodnout, George už stál přede mnou a koukal na mě s vykulenýma očima.

,,Amy?" zeptal se mě stejně jako jeho mamka. Podívala jsem se na něj a pořádně jsem si ho prohlédla. Blond vlasy měl kratší než minule a na očích měl brýle. To že nosil brýle jsem věděla jenom já a jeho rodina. George nechtěl, aby lidé v jeho okolí věděli, že nosí brýle. Připadalo mi to hodně dětinské, ale respektovala jsem jeho rozhodnutí a nikomu jsem to neřekla. No, řekla jsem to možná Grace, ale to je jako bych to nikomu neřekla. 

,,Ahoj," řekla jsem mu šeptem. George si asi všiml mých očí, které jsem měla po pláči trošku červené, protože se mírně zamračil. Potom se podíval na svoji mamku a naznačil ji, aby odešla.

,,No, tak já jdu. Moc ráda jsem tě viděla, Amy," usmála se Margaret a potom hned odešla.

,,Ahoj," řekl George a sednul si vedle mě. Podívala jsem se na něj. Jeho pohled byl neustále upřený na mě.

,,Co se děje, Amy?" zeptal se najednou. Nevěděla jsem, co mu mám říct, protože on není zrovna osoba, které bych se měla svěřovat. A proč? Protože mi tu samou věc, kterou mi právě udělal Sam, udělal o několik měsíců dříve. I on mi zlomil srdce a podvedl mě. Začala jsem uvažovat nad tím, co na mně je špatného.

,,Nic," řekla jsem nakonec.

,,Amy, znám tě dost dlouho na to, abych viděl, že se ti něco stalo," povzdechl si. Musela jsem s ním souhlasit. S Georgem se znám dlouho a i když mi udělal to, co mi udělal, stále jsem v něm měla nějaký zlomek důvěry.

,,Já ...," chtěla jsem něco říct, jenže se mi zlomil hlas a já jsem začala nahlas brečet. George neváhal a vtáhl si mě do objetí.

,,Pšš, všechno bude dobrý," začal mě uklidňovat.

,,Nebude. Už nikdy nic nebude takové, jaké to bylo," kroutila jsem hlavou. On mě pohladil po vlasech-

,,Amy, všechno bude v pořádku. Věř mi," řekl. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se na něj. Přes slzy jsem ho sice moc neviděla, ale to mi nevadilo.

,,Můžeš pro mě něco udělat?" zeptala jsem se ho.

,,Jasně," přikývl.

,,Dostaň mě prosím odsud. Chci domů," řekla jsem a utřela jsem si slzy.

_________________

Tak jo, musím se Vám k něčemu přiznat ... Brečím jako malá holka. :(

Doufám, že se Vám část líbila a zítra se můžete těšit na poslední díl WS... Strašně rychle to uteklo. Zítra bude v části jak pohled Sama, tak pohled Amy, takže uvidíte jak se cítí oba hlavní hrdinové.

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥