Nenáviď mě!

39.kapitola - (Suzannah+Dante)

Ještě než, se pustíte do kapitoly za kterou bych zasloužila metál (dámy 4 936 sov :-O) Jukněte do médií a do komentu mi napište názor zda byste souhlasily s touhle představou Suzannah ;) Samozřejmě teď si jí musíte předělat na brunetu xD

Suzannah

Fajn, uklidni se. Klidně dýchej, nádech, výdech ...Věci mi vypadávaly z rukou, konečky prstů se mi třásly a myšlenky se mi pořád zatoulávaly k Dantemu. Bylo lákavé přijmout jeho nabídku. Jedna moje polovina si přála být s ním a ta druhá, co přemýšlela věděla, že je dobré se od něj držet dál. Tady šlo, ale o jediný den a já si poprvé v životě dovolila zariskovat. Jeden den, dvacetčtyři hodin vedle něj a já s tím souhlasila, aniž bych věděla, co mě čeká. Dante mi dal půl hodiny ve které jsem strávila prvních patnáct minut oblékáním. Nikdy jsem netrávila příliš času oblékáním, ale teď jsem se nachytala, jak pozoruji svoje rysy v zrcadle a vybírám oblečení až příliš dlouho. Jenže proč?... Snažil se jen o milé gesto, protože mu to Ryan nařídil. Nebylo v tom nic víc. S vervou jsem nacpala dvě jablka do mého malého batohu, který byl teď plný jídla, láhve vody a dalšími věcmi, které mě napadly přidat. K mému štěstí se přesně v okamžiku, kdy mé nehty zatáhly za zip batohu přiřítila k autobusu červená motorka. A já nepotřebovala nápovědu, abych věděla, kdo je jezdcem. Dante...

Dante

Přesně na čas. Bylo nutný zařídit pár věcí. Jako například poslat vzkaz Aaronovi, že budu mimo město a beru sebou i Suzannah, navíc bylo víc než nutný vzít sebou tuhle rudou krásku. Zvláštní a šílený bylo, když mojí první myšlenkou byla představa Suzannah v tomhle sedle. Sakra...abstinence dělá divy. Odepnul jsem přezky helmy ve chvíli, kdy z autobusu vykočila Suzannah. Pro dnešek bylo ideální počasí na projížďku i můj plán, ale uvítal bych aby bylo klidně větší teplo a Suzannah si mohla vzít něco lehkého. Nebylo pochyb, že se zajímá o módu, nejsem odborník, ale na nohou měla klasický tenisky, dál pokračovala kalhoty, které jí končily pod koleny a její horní část těla zakrývalo klasické bílé tílko. Byla sexy a možná si to ani neuvědomovala.

„Ehm, v pořádku?"

Suzahniny oči nezůstávaly pozadu. Nechal jsem jí prostor, aby si o ona mohla prohlédnout mě a já přitom zopakoval svojí prohlídku. Vlasy měla opět v gumičce, ale tentokrát její vlasy ležely na pravém rameni a vysoko na hlavě jí seděly sluneční brýle. Začínala se mi líbit ta červeň, co se jí vždycky vplížila do tváří, když byla v rozpacích.

„V nejlepším. Můžeme vyrazit?"

Suzannah se dívala trochu skepticky, jak si prohlížela mě a motorku. Nemusela se bát.

„Ty chceš abych jela na tomhle?"

Rozhodně vypadala vyděšeně, ale bylo nezbytné jet takhle. Pokud by to bylo extra vážné, tak bych byl schopný sehnat auto, ale já chtěl vzít Suzannah na projížďku. A možná chci na sobě taky její ruce... Vyklepal jsem tu myšlenku z hlavy a počkal dokud Suzannah nepřijde ke mně. teprve teď jsem si všiml batohu, který měla na zádech. Usmál jsem se. Splnila, co jsem po ní chtěl.

„Nemusíš se bát, jsem opatrný řidič."

Suzannah zúžila oči do malých škvírek a já zvedl ruce na znamení míru. Možná jsem zapomněl, že tahle holka o mojí kariéře něco ví.

„Na dráze je to něco jinýho, ale s tebou pojedu opatrně. Věř mi, pamatuješ? Dnešek je můj."

Skoro jsme slyšel, jak jí šrotují kolečka v hlavě a otáčejí se, když hledala nějaké skryté významy. Lehce jsem jí nabídl druhou helmu, kterou jsem vzal pro ni a ona ji vzala do svých rukou a myslím, že na chvíli se zadívala k nebi, než promluvila.