Doufám, že si tohle užijte a aspoň na chvíli to „utiší" vaší touhu po pokračování xD
Ryan
Po celé gáraži se vznášely výpary ze sprejů a barev. Musel jsem dokonce otevřít vjezd do garáže jinak by byla možnost udušení tím svinstvem víc, než pravděpodobná. Trvalo mi necelou hodinu vyměnit vadnou součástku a byl jsem víc, než přesvědčen, že je všechno dokonalé. Zbývala jen poslední zkouška. Nejraději bych prostě nastartoval, nechal motor burácet garáží, ale neměl jsem v ůmyslu aby Emma upustila leknutím pistoli, kterou měla v ruce a způsobila by nepořádek, který by si vyžádal nové škody. Byla jako v transu. S bílými rukavicemi a rouškou přes její ústa se pohybovala kolem mého stroje. Dávala mi prostor k jejímu pozorování. Ona věděla, co dělá. Neviděl jsem její práci a stále mi nešlo do hlavy, jak ona... jak může být někdo takový natolik komplikovaný. Blond vlasy měla vyčesaná do toho sexy ležérního drdolu na vrcholu hlavy a její brýle dělaly její zelené oči jen většími.
„Zíráš na mě."
Neuhnula očima od mého Kotěte. Pomalé tahy klouzaly po plášti a nanášela vrstvu barvy na povrch. Před půlhodinou pracovala se štětci, mohl jsem vidět její prsty jak kloužou po hladkém kovu a její plné soustředění. Kdyby nemluvila byla by... přijatelná. Zvedl jsem se z křesla a přešel do bezpečné vzdálenosti za její záda. Skladba v mém mobilu skončila a nahradila jí pomalá píseň „Nothing else matters" Nechápu, proč je na mém playlistu, ale ta píseň má nějakou hloubku. Emma odložila pistoli na stolek a stáhla si roušku ze rtů.
„Nejsem tak pitomá Reede, takže dej laskavě oči z mého zadku dřív, než použiju jednu z těhle věcí abych ti zmalovala obličej."
Kočka má drápy... Moje koutky úst cukaly nahoru. Nemá šanci. Tvrdím to stále, kdyby držela její pusu zavřenou nebyla by tak otravná. S obrovským zaujetím čistila nástroje do čistých hadrů. Tahle holka měla prostě problém. Udělal jsem krok vpřed, vyhnul se místům, kde moje zlatíčko nalakovala a hledal reakci jejího těla na mě. Napjala se, ztuhla a její oči se zúžily do malých štěrbin. Přesně v tu chvíli připomínala přesně toho zpropadeného kocoura... jak, že se to jmenoval?...to je jedno.
„Dotkni se toho čerstvého laku a já ti zaručuju, že budeš šest stop pod zemí dřív, než se naděješ."
Zasyčela na mě její rozkazy. Skupina Mettalica opakovala refrém a zvuk kytary spolu s bicími se plížil stěnami. Kdepak, mám v úmyslu z ní dostat, co nejvíc... Pravou rukou, jsem přejel po své bradě. Zapomněl jsem se oholit a myslím, že v tom nebyl ten problém.
„Přece bys nechtěla fanoušky připravit o tuhle tvář, Emmo."
Z jejího hrdla se ozval hořký smích.
„Tvoje ego je neuvěřitelný. Děláš to často, že se měníš z blbce na někoho normálního během okamžiku?"
Mohl bych jí argumentovat. V její hlavě musel chybět nějaký filtr, který by zabránil její puse říkat slova přímo. Kdy mě naposled tak přímo urazila holka? V mém domě? V mojí garáži? Kurva, na týhle planetě nikdo takový nebyl... Roztáhl jsem paže a protáhl se.
„Narozením a výchovou, kotě. Co ty?... Chladná mrcha uvnitř i na povrch, že?"
Arogantně jsem s eusmíval, jak mrštila hadr do rohu místnosti. Otočila se tak rychle, až mě ostrost jejího pohledu překvapila.
„Hele, mám toho už plný zuby. Ty o mně nic nevíš, nevíš ani jednu podstatnou věc, ani jednu jedinou zatracenou věc, která by ti dala právo mě soudit, tak proč nedržíš hubu?!"
ČTEŠ
Nenáviď mě!
RomanceONA: Znáte taky ten pocit, kdy se musíte rozhodnout, kam dál povedete váš život?... půjdete cestou rodinného podniku, nebo se rozhodnete hledat jinou cest? Teď je to rozhodnutí na mně. Vrátit se po několika letech na studiích ke svému otci na vytouž...