Nenáviď mě!

45.kapitola 1/2 - Slib

Dneska to bude na dvě poloviny, ale ráda bych tu druhou půlku dopsala zítra :-*

Ryan

„Hej, myslím, že mám něco, co je tvoje Reede!"

Jonathanův hlas se rozléhá přes obchod a stejně jako timův tak i můj zrak vyhledává blízkou uličku. To děcko vychází první zpoza zatáčky, kde jsou vyskládány dřevěné laťe jedna vedle druhé. Nejde si nevšimnout, že se kření jako debil o Vánocích. Jen o chvíi později je mi jassný proč. Táhne za sebou ji. Emmu. Drží její ruku jako by držel nějakou vítěznou trofej. Šklebím se jakmile prozkoumávám emminu náruč. V ruce drží štětce, nějaké barvy a kdo ví, co dalšího. Nemůžu si pomoct, ale šklebím se při jejím překvapeném výrazu.

„Našel jsem jí u regálu s barvama."

Mám chuť toho spratka praštit. Je nadopovanej hormonama, který řídí jeho zatracenou hlavu a jestli princezně nedošlo, že jí tenhle puberťák svlíká očima, tak má velký problémy.

„Um, dobrý den... jen jsem nakupovala."

Hledala u mě pomoc, její oči zabloudily mým směrem ještě dříve než prozkoumaly Tima. Musela cítit tu mužskou převahu testosteronu ve vzduchu a já si naplno užíval ten zasraně nevinný výraz v její tváři. Byla v úzkých, v cizí společnosti a jako malá pomsta to bylo skvělé. Alespoň, než se do toho nevložil Tim. Znal jsem ten pohled. Přejel Emmu očima od hlavy až k patě. Škatulkoval jí do svojí kategorie, jako když mu přijde nové zboží. Rád bych viděl do emminy hlavy, alespoň teď. Pro hodně lidí mohl Tim působit jako neotesaný kuřák. Lidi byli idioti do jednoho. Posuzovali ostatní podle jejich vzhledu, prvního dojmu stejně jako namyšlená princezna. Nebyla o nic lepší.

„Těší mě, já jsem Tim, majitel obchodu. Pokud něco potřebuješ, stačí říct, máme všechno."

Sledoval jsem jak Emma opatrně zkoumá timovu obrovskou dlaň s nedůvěrou, ale nakonec vkládá ruku do té jeho.

„Emma, ráda vás poznávám."

Pár oči šlehl mým směrem, jak si Emma zastrčila pramen vlasů za ucho. Tim si zapálil další cigaretu, jak se jeho husté obočí zvedlo v otázce. Myslím, že jsem asi nezmínil princeznu, která přišla se mnou, co?...chybička se vloudila. Předstoupil jsem vpřed.

„Zapomněl jsem zmínit, že jsem nepřišel sám Time. Taky potřebuje pár věcí."

Tim se znovu opět zkoumavě podíval emminým směrem a pak na její ruce. Možná se snažil odhadnout, co s tím hodlá dělat, ale natírat zahradní domek pro psa to nebylo.

„Aha, a co si mladá slečna bude přát?"

Něco v emmině postoji se změnilo napnulo jakmile jsem se přiblížil blíž. Do nosu mě zase udeřila ta stejná vůně čistého mýdla. Kurva... Musela toho na sebe dostat hodně. Z emminých úst se najednou ozvaly názvy věcí, které zněly jako jiným jazykem, padlo slovo něco jako „barvy" a „pistole". Byl jsem mimo a nevnímal, ale neušel mi únik smíchu za mými zády. Ten malej bastard tam stál a nepokrytě si prohlížel princeznin zadek. Debilní divný instinkty... Dřív než bych mohl svojí reakci zastavit se moje ruka natáhla a vlepila děcku pohlavek. Johnathanova hlava se sklonila a v překvapení otevřel ústa.

„Co, kurva blbneš?!"

Třel si bolavý zátylek ale v zápětí mu na týlu přistála další rána. Tentokrát od Tima, která musela být o hodně tvrdší.