15.kapitola - Jak to bylo?

17.2K 937 27
                                    

Ano, tady poprvé jiné pohledy, už vám to dochází, jak to bude?...odteď se bude střídat Ryan s Emmou a Dante se Suze....třeba vám tahle kapitola osvětlí, co se stalo, že se Emma nemohla dostat do pokoje xD

Dante

Musím uznat, že jsem od Aarona nečekal až takhle velkou párty. Vynikající k zakončení minulosti.... Tohle bude vážně kurva perfektní konec.... Seděl jsem u vytvořenýho baru tady nahoře na střeše u bazénu už nějakou chvíli. I ten barman už měl tolik rozumu, aby mi dolíval automaticky....když konec, tak pořádný...Už když jsme s Ryanem dorazili vyhlédnul jsem si první kořist. Jedna byla hnědovláska a přišla s blondýnou. Byly obě tak akorát vysoký a bylo jasný, že mi nebude dělat, žádný problém dostat je. Stačilo jen mrknout a poklepat rukou na bar. Přiběhly, jako na zavolání...jak typické...a snadné.

„Takže, jak se připravuješ na velké turné?...."

Ta blondýna, která seděla na baru po mojí pravici se ke mně dost nepříjemně lísala. Nedivil bych se, kdyby se vrhla na věc hned tady. Zkusil jsme na ní jeden ze svých zaručených úsměvů.

„Myslím, že bychom to spolu mohli zjistit, co říkáš?..."

Jo, tu holku jsem měl na sto procent, a podle toho, jak se mojí pozornosti dožadovala i ta druhá, tak to mám stejně na háku.  Dostal jsem do nich taky pár panáků a myslím, že jsem se teď mohl klidně z týhle párty vytratit.

„Dante?...."

Fajn, Aaron má světový načasování..... Uznávám, že alkohol a všechno to pití, už na mě začínalo působit,a  to i na ty holky, když se na mě ta bruneta skoro převrátila. Zamrkal jsme na postavu Aarona přede mnou. Nebylo moc častý, aby mě Aaron vyhledával, na to měl oblíbence Ryana.

„Jo, Aarone?...."

Aaron stál přímo přede mnou, a moc nevím na co myslel, když zkouknul holky vedle mě, a i když jsem já nebyl moc nadšený....ušlo to.

„Hledám Ryana...neviděl jsi ho?"

Neříkal jsme to? Ryan je ten oblíbenec. Porozhlédnul jsem se davem. S Ryanem jsme se rozdělili hned na začátku a od tý doby jsem ho neviděl. Zašklebil jsem se na Aarona a přehodil ruce kolem ramen těch holek. Dost pitomě a uboze se zahihňaly.

„Nevím, ale někde tady bude."

Aaronovi už asi konečně došlo, že zrovna teď mám jiný plány, než jít hledat Ryana a otočil se s jednoduchým...„Zkus ho najít a pak přijďte oba do mojí kanceláře." Nevěnoval jsem tomu pozornost a zvednul se tak, že jsem na nohy vytáhl i ty dvě holky. Možná by bylo fajn, kdybych zjistil jejich jména než je odvezu...

„Co kdyby jsme to tady zabalili?"

Mrknul jsem na každou z nich a vzpomínal kudy odejít. Bohužel v tu chvíli jsem dostal dost velkou potřebu si odskočit. Přeci jen nebyl moc dobrej nápad toho vypít tolik.

„Omluvte mě na chvíli. Co kdyby jste šly obě dolů na mě počkat, než vás vyzvednu. Slibuju, že to bude jenom minutka."

Určitě byly trochu podnapilé, ale jasně, že šly. Já jsem se prodíral kolem všech kolem. Cítil jsme dost účinky tequily ve mně. Možná, že tohle byla mnohem kvalitnější než jindy. Jo, idiote nebo bys neměl míchat léky s tequillou....Dorazil jsem, jak se dalo v celku k záchodům, jenže nebylo moc velký překvapení, když jako na potvoru. Bylo všude obsazeno. Kurva.... No, nic...díky tomu, že jsem tady už párkrát byl vím, že ještě na jednom patře jsou záchody. Po paměti jsem před sebou viděl schodiště, ale pak se mi zorný pole začalo solidně zamlžovat a bylo celkem těžký držet se na nohou. Dostal jsem se nahoru po těch schodech a pak nevím, viděl jsem nalevo od sebe dveře, tak jsem je otevřel. Někde vzadu jsem tušil, že to bylo divný...nějak jsem myslel, že Aaron z určitýho důvodu všechno ostatní zamknul..nevadí. V každým případě, mi bylo jasný, že tohle záchody nebudou. Dveřmi jsem vrazil do hromady polštářů, co se všude válely. Byla to určitě Aaronova herna i když k nepoznání. Rozeznal jsme kulečník na kterém byly teď tácy s jídlem a skleničky. Kruci,...Příšerně se mi motala hlava...nebo se možná točil svět, v tu chvíli byly přijatelný obě možnosti. Cítil jsem, jak se mi cosi otřelo dole o nohy, ale když jsem sehnul nic jsem neviděl, jenže pak jsem si všimnul. Na opačný straně pokoje ležela v hromadě polštářů holka a prostě kus holky. Ležela na břiše, sluchátka na uších. Nohou pohupovala do rytmu a před sebou měla nějaký papíry a tužku v ruce. Pěkný.... Kdo by to byl řekl, že tady najdu tak pěkný úlovek? V tu chvíli jsme se vykašlal na ty dvě, co čekaly dole. Tahle si vyžadovala celou mojí pozornost. Zavřel jsem dveře za sebou a pro jistotu jsem otočil i klíčem, když jsem ho nahmatal. Vůbec si toho nevšimla, přes sluchátka asi nic neslyšela. Opatrně jsem obešel pokoj, zezadu.....tiše si pobrukovala. Celkem roztomile. Byla to zrzka s fakt dlouhými vlasy, odhadoval jsem, že kdyby se postavila, tak až na zadek. Vážně o mě vůbec nevěděla, a to jsem stál tak necelý dva metry od ní.

Nenáviď mě!Kde žijí příběhy. Začni objevovat