Nenáviď mě!

13.kapitola - Párty u bazénu

Tohle je extra dlouhá kapitola, která byla původně na dvě části, ale spojila jsem je :)

Emma

„Fajn, myslím, že máme všechno.....desítky polštářů, film, pití, brambůrky, můj mobil, tvůj mobil, časopisy...všechno, co potřebujeme k přežití."

Hodila jsem po Suze polštář...chytila ho. Včera večer a dneska od rána jsme stěhovali věci, co budeme potřebovat po celou dobu, než párty do pokoje v horním patře, který sloužil jako herna. Řekla bych, že táta ten pokoj moc nevyužívá, ale na dnešek nám poslouží.

„Musím uznat, že tohle vidět pan Emerson, tak máte vy dvě velký problém...."

Greta dneska nevařila, kvůli přípravám na párty a nabídla nám, že pomůže...vzaly jsme to.  Příjemně nám to klapalo. Předělaly jsme hernu na místo, kde přes hromady polštářů nebyl o vidět na podlahu, protože tam nebyla žádná pohovka, na kterou by jsem se se Suze vešly obě a mohly koukat na film.

„Proč Greto? Stejně nechápu, proč to táta ještě nezrušil. Myslela jsem , že kulečník už roky nehraje."

Do ruky se mi dostala jedna koule ze stolu a položila jsem jí zpátky. Možná by jsme si mohly se Suze zahrát....

„Taky, že nehraje. Občas si sem jde zahrát Ryan s jeho kamarádem."

Greta nám připravila tác plný chlebíčků jenom pro nás. Určitě jí došlo, že v plánu je zůstat v tomhle pokoji až do rána, o čemž napovídali naše polštáře a deky složené v rohu pokoje. Slyšela jsem Suze, jak se v druhém konci pokoje prohýbá smíchy. Už zase Ryan Reed je všude, kam se podívám...copak není v tomhle domě místo, kde nebyl?...

„Tak děvčata, já už půjdu.....snad budete mít na vaše nocování všechno. Užijte si to i když dívky, jako vy by jste měli být dole a bavit se s hochy. Já ve vašem věku byla venku pořád."

Hodily jsme na sebe se Suze vzájemný pohled a zamávaly Gretě ze dveří. Měly jsme teď ještě dvě hodiny času před tím, než by měli dorazit podle táty první účastníci. Dole bylo všechno v plném proudu. Jak se ukázalo táta objednal nějakou cateringovou společnost, která pracovala v prvním patře a u bazénu od rána. Všude byly tácy s jídlem, kelímky na pití, světla, zapojená hudba, bazén byl osvětlený a dodělávali poslední úpravy. Naštěstí, jak táta řekl, tohle patro zůstalo netknuté a naše pokoje jsme zamkly už hned ráno.

„Pa, Greto...uvidíme se ráno!"

„Nashledanou, Greto!"

„Dobrou děvčata, hlavně mi opatrujte moje Zlatíčko."

Nepotřebovala jsem se ani otočit, abych si mohla představit, jak za mnou Suze protáčí oči. Jaksi jsem zapomněla na Quintona, který se pro Gretu stal srdeční záležitostí. V žádném případě jsem ho nemohla nechat se toulat někde po domě nebo zahradě, aby mu někdo něco neudělal. Greta zmizela a zůstaly jsme v pokoji samy spolu s Guintonem.

„Tak, aby bylo jasný. Tenhle chomáč chlupů tady trpím jenom proto, že nechci aby byla Greta zklamaná, kdyby mu někdo dole šlápnul na ocas a varuju tě, ať se drží na opačný straně než budu já, jinak ho vykopnu z těch dveří. Nehodlám obětovat svoje další tričko, když ho roztrhá."

Suze a Quinton se přes pokoj měřili pohledem. Quinton mírně prskal a Suze se už natahovala pro nejbližší polštář. Jak jsem se tu mohla zavřít zrovna s nima?...

„Pst. Quintone! Buď hodný, Suze ti nechce ublížit....."

„Já bych na to nesázela."

Vrhla jsem pohled po Suze, která s chudáka Quintona nespouštěla oči. Quinton se nakonec vyskočil na kulečníkový stůl, kde se stočil do klubíčka a vypadal spokojený.