Nenáviď mě!

48. kapitola - Všechno je špatně!

Suzannah

Všechno kolem se slilo do jedné čmouhy, jak mě Izzy nějakým zázrakem dostala do autobusu. Moje prvotní myšlenka byla: „Tohle není správný autobus." Ale opak byl pravdou, hloupě jsem očima vyhledala danteho autobus. Izzy nemohla tušit, že jsem noc strávila tam. Posadila mne do bílého čalounění z kůže a já si bláhově myslela, že začne s výslechem. V obraně jsem zatnula dlaně do pěstí a napjala se v ramenou... nádech, výdech... nic nepřišlo. Izzy klouzala pohledem po interiéru, vsakovala do sebe všechno kolem a dokonce nechyběla ani prohlídka koupelny a náhlednutí do jednoho z pokojů.

„Páni, tohle je vážně luxus. Hned bych to měnila."

Napětí v mém těle povolilo, ale jen na chvíli. Izzy se posadila na protější stranu pohovky, jediným pohybem skopla své vysoké boty a promnula si bolavé kotníky. To všechno jsem sledovala a obávala se dalších událostí. Klid, Suze. Jsi klidná, nic se nestalo...

„Fajn, teď když jsme ve více sterilním prostředí řekneš mi, o co tu jde?"

Kecy, nejsem vůbec klidná... Izzy mě pozorovala podezíravýma očima zatímco ve mně vzrůstala panika. Hledala jsem nějaký pevný bod, kterého bych se chytila. Alespoň už byl zažehnán prvotní šok. To zvládneš, Suze...

„O nic nejde Izzy, jen mi nebylo moc dobře a..."

Nikdy jsem svoje vysvětlení nemohla doříct. Trvalo asi dvě vteřiny, než Izzy vypustila salvu smíchu a skoro se začala válet po koženém potahu.

„Ale noták, Suze. Nejsem jako ty naivní holky, co řvou „Vezmi si mě!" tam venku. Znám lidi, umím v nich číst a v tobě můžu číst jako v otevřený knize. Jsi jako princezna nevinnosti uprostřed sexklubu Suze, takže mi prosím neříkej takový kraviny. Jsou dvě možnosti... buď si tady sednem a ty mi všechno od začátku vysvětlíš a nebo vezmu mobil a zavolám Emmě. Po dobrém nebo po zlém. Vyber si."

Ztuha jsem polkla. Izzyinu rozesmátou tvář nahradila studená maska. Pokrčila rameny jakoby se nic nedělo a nonšalantně se v její ruce objevil mobil. Určitě nežertovala a ve mně se začala míchat nervozita s porážkou. Nemůže to zavolat Emmě... Emma by vyšilovala, podrobila by mě tříhodinovému zkoumání a dřív než by to udělala, tak by určitě provedla nějakou pitomost. Ne, byla to celé moje chyba, že jsem podlehla a dovolila povolit řetězy. Máma vždycky říká, že je třeba poučit se ze svých chyb a pak vyjít se vztyčenou hlavou. S dlouhým nádechem jsem zvedla bradu přímo k Izzy.

„Dobře, řeknu ti to, ale je to hloupé."

Na izzyině čela se zformovala vráska, jak se zamračila a posunula se blíže ke mně. Natáhla se natolik aby mě mohla obejmout.

„Suze, žádná věc není hloupá. Jsem tu pro tebe, takže mi řekni všechno od začátku, ať pak vím čí zadek Brandon nakope a když už jsme u toho mohly by jsme si k tomu dramatu dát něco k jídlu, co myslíš?"

Dante

„Z cesty! Pozor! Nechce mě projít!"

Adrenalin mi stále protékal žilami, když závod skončil. Umístění nehrálo roli, stačil mi pocit vítězství, touha konečně vypadnout odtud a najít Beauty. Na ničem jiném nezáleželo, ale média si myslela něco jiného. Chtěl jsem zabíjet při pohledu na ten nesourodý dav. Dotazy padaly ze všech stran, blesky taktéž a všechno mi lezlo příšerně na nervy. Stačilo mi vypadnout z tohohle kraválu.

„Dante Owensi, poskytnete rozhovor ohledně vašeho umístění? Jaké jsou vaše pocity? Proč se závodu neúčastnil váš partner Ryan Reed?! Zúčastníte se oslavné párty?! Kde se bude konat?!"