Nenáviď mě!

11.kapitola - Silná káva

Ryan

Je na nic chodit pěšky....Mířil jsem k vile Aarona Emmersona. Vždycky jsem si říkal, že lidi který mají peníze na takovej život v luxusu nestojí ani za jediný slovo. To bylo dokud jsem nepotkal s Aaronem Emmersonem. Tenhle chlap se na mě nedíval z patra jako každej, proto, že jsem byl kluk z karavanu, který měl štěstí v prvních kolech závodů jako teenager, ne....myslím, že jsem nemohl dostat lepšího sponzora než Aarona. Přes bránu jsem normálně prošel, myslím, že ten novej vrátnej mě poznal, nebo Aaron nahlásil, že mám povolený vstup. Obcházel jsem Aaronovu vilu. Byla to opravdu ukázková stavba. Mel by z toho šílela. Podle mě to byl zámek, pro každou holku.  Když o tom, tak přemýšlím neměl jsem si brát tu bundu..bylo zatracený horko. Vrata od garáže byla zavřená, takže Aaron tam nebyl. Vrátil jsem se zpátky k hlavním dveřím. Bylo to vtipný, ale předníma dveřma jsme přišel snad jen třikrát. Zazvonil jsem a otevřela mi Greta.  Greta mi nijak nevadila, byla to sympatická a přívětivá dáma. Znal jsem jí už dost dlouho a její kuchyni ještě líp.

„Dobré ráno, Greto...je tu Aaron?"

Greta byla o hlavu menší než já, ale stejně si myslím, že proti ní by nikdo stát nechtěl. Jednou jsem viděl, jak krájela zeleninu a myslím, že ani moje máma to neumí tak rychle s nožem.

„Pan Aaron tady je. Zrovna snídá. Pojď dovnitř Ryane "

„Díky, Greto."

Jako vždycky jsem za sebou zavřel dveře, když zmizela Greta za rohem v její kuchyni a skopnul svoje boty. Byl jsem zvyklý hodit je na jedno místo u botníku, ale jak jsem zjistil, tak bylo obsazeno a to párem dívčích balerín. Zajímavé....

„Ryane?..Jsem v kuchyni!"

Slyšel jsem Aarona a hodil boty vedle. Tipoval jsem, že to jsou možná boty Aaronovi přítelkyně Emmy, jak Marcus zmiňoval. Docela rád bych viděl někoho, kdo zabodoval u Aarona, jen jsem doufal, že to není jedna z těch zlatokopek...to je to poslední, co bych mu přál.  Zabočil jsem do kuchyně, kde u stolu seděl Aaron ve svém obvyklém pracovním oblečení a Greta zase, jako obvykle vládla kuchyni.

„Teprve teď snídaně Aarone..ztrácíš formu?"

Ve skutečnosti vypadal Aaron Emmerson na mnohem míň než ve skutečnosti, ale co. Stůl byl ještě stále prostřený pro Aarona, Viktora a Gretu. Zdá se, že i Greta dneska nestíhá. Sedl jsem si na svoje obvyklé místo naproti Aaronovi.

„Jdeš si pro svojí holku, Ryane?"

Natáhnul jsem si nohy pod stůl a zhoupl se na židli.

„Tak nějak, říkal jsi, že to máš ne......myslel jsem, že mi dáš jen nový lak a opravíš ty škrábance."

Něco na způsobu jakým se Aaron poslední dobou choval bylo něco zvláštního všiml jsem si toho asi před týdnem, že se usmíval snad mnohem víc než jsem ho viděl za poslední roky, a teď bych se vsadil, že myslel na taky dost příjemnou věc podle jeho výrazu. Páni, možná, že vztah dělá vážně zázraky....

„Dáš si ranní kávu, Ryane?..."

„Jasně, Greto, ale můžu si jí dát i sám..."

Strávil jsem tu dost času na to abych věděl, kde najdu hrnek a kafe. Vstal jsem ze židle a do prázdného hrnku si nalil kávu z konvice na lince. Vypadala, že už moc horká není.

„Jak jdou přípravy na turné?"

Musel jsem to vědět. Tohle turné měla být největší událostí roku. Většina závodů byla zrušena právě kvůli němu a v tuhle chvíli by se mi hodila jakákoliv výhra..pro Mel.... Vrátil jsem se s kafem ke stolu, kde posílal Aaron nějaké esemesky na mobilu.