World in shade - CZ - Avengers

Fourth chapter

Prudce za sebou zavřela dveře, až se celým bytem nesla rána. Vztekle odhodila prázdnou tašku na kuchyňský stůl a nadávala si, že raději neutekla zpět do metra a nejela nakoupit. Teď jí nezbylo nic jiného, než si k obědu udělat mraženou pizzu nebo si dojít někam do restaurace. Ovšem vidina, že by opět potkala Furyho, ji donutila otevřít mrazák, vyndat z něj požadované jídlo, které je nezdravé už od pohledu, a rozehřát troubu.

Ztracená v myšlenkách odešla do obývacího pokoje, kde si sedla před televizi a listovala v programu. Snažila se najít nějaký zajímavý film, na který by se mohla podívat, když v tom se jí v kapse rozdrnčel telefon. Aniž by se podívala, kdo volá, přijala to.

„Prosím?" ohlásila se a domlouvala si, aby si vymyslela jiný pozdrav. Tento zněl ohraně už i jí samotné.

„Amelie? Tady Beth, chtěla jsem se zeptat, kdy dorazíš do školy?" ozval se ze sluchátka falešný starostlivý hlas studentčiny bývalé kamarádky.

„Bethany," oslovila ji chladně a znechuceně protočila očima. „Proč mi voláš?"

„Už jsem ti to říkala."

„Nevím, kdy se vrátím. Vydělávám si na další semestr. Sama moc dobře víš, že po finanční stránce na tom nejsem nejlépe. Což mi připomíná, nevzpomínáš si náhodou, kdo za to může?" prskla rozhořčeně a z druhé strany zaslechla jen unavené vzdychnutí.

„Pořád mi budeš vyčítat, že jsem tvým autem srazila toho obchodníka, který se mi připletl do cesty?"

„Jak se můžeš tak hloupě ptát?! Ten chlap už se v životě nepostaví na nohy! A kromě toho jsi mi zničila auto a sehrála takové divadélko před policisty, že veškeré škody jsem musela zaplatit já a ty jsi vyvázla jen s podmínkou. Přivedla jsi mě na mizinu a málem pošpinila můj trestní rejstřík," zavrčela zlostně a vnímala, jak jí srdce zrychleně tlouklo. V rukou cítila ono podivné mravenčení, a proto sklopila pohled k dlani. Z konečků prstů jí tryskaly nepatrné jiskřičky, až si dívka v tu chvíli připadala jako prskavka.

„Pche, copak můžu za to, že to s mužskýma tak umím? Navíc ten obchodník měl moc dobrýho právníka, jinak bys nemusela platit nic," pronesla naprosto nezúčastněným tónem od pohledu nepříjemná blondýna, jejíž tvář se černovlásce jako naschvál promítla před očima.

„Bethany Caroline Johnsonová! Ten chlap už v životě nebude chodit a ty mi tady básníš o tom, jak to s mužskýma umíš? Je mi z tebe zle!" křikla do telefonu a následně vypnula hovor.

Ruce jí z jemného vibrování přešly do nekontrolovatelného třesu a krční tepna o sobě dala vědět silným pumpováním. Snažila se uklidnit tím, že sevřela dlaně v pěsti, ale nic nepomohlo, jen se to zhoršilo. Kousla se do spodního rtu, aby nezačala křičet vzteky, ale ani to se jí nedařilo. Padla po hlavě zpět na pohovku, kde zarazila obličej do polštáře a křičela do něj. Ruce přesunula vedle sebe a roztaženými dlaněmi tlačila do nábytku pod sebou, jenž byl potažený broušenou kůží. Kdesi v dívčině nitru se vzedmula obrovská vlna nově nabyté energie, prostoupila každou cévou, nervem i každičkou buňkou, nabrala na intenzitě, až nakonec vystřelila z končetin pryč a studentka se rázem uvolnila a připadala si jako znovuzrozená.

Pomalu si sedla a hlasitě oddechovala. Do zorného pole jí ovšem naskočila dvě spálená místa stejného tvaru, jakým se mohly pyšnit jen její ruce. Ve vzduchu se nesl hnusný zápach, ze kterého se jí zvedl žaludek. Na čele dívce okamžitě vyrazily kapičky potu, proto se je snažila setřít do rukávu trika.

„Co se to se mnou děje?" vyřkla přiškrceným hlasem a po dlouhé době dovolila slzám, aby se vydraly ze slzných kanálků ven a smáčely jí celou tvář. Škytavě vzlykala a cítila, jak ji pohltila panika. Nebyla schopná nic udělat, jen tak seděla a ruce položila na propálená místa v sedačce. Skvrny byly totožné a to ji přimělo k ještě usedavějšímu pláči.