World in shade - CZ - Avengers

Tenth chapter

Amelie:

Vyděšeně pozorovala záda odcházejícího ředitele a přála si, aby se nedělo nic z toho, co nakázal svým lidem. Její modlitby však vyslyšeny nebyly, jelikož se do místnosti nahrnuli čtyři po zuby ozbrojení strážní a bedlivě ji sledovali. Na místě, kde hlasitě a nepravidelně bilo dívčino srdce, svítily červené laserové tečky. Stačil jeden špatný pohyb a byla by děravá jako cedník.

Za vojáky nejistě přešlapoval Banner a svíral v levé dlani injekci. I na tu dálku bylo vidět, jak moc se potil. Na to, že patřil mezi super hrdiny a měnil se v Hulka, jak se Amelii podřekla agentka Hillová, své chování stále jen stěží ovládal.

Rogers se pomalu začal sbírat z hromady střepů a se zamračením si prohlížel místy roztrhané tričko. Stark se lopotil s jedním kabelem, jenž ho neustále odháněl elektrickými výboji. Chvíli se na něj soustředěně díval, načež natáhl ruce před sebe a během deseti vteřin se příchozí chodbou prohnal kovový uzlíček. Zastavil se před svým majitelem, rozložil se na červeno-zlaté pláty a omotal se Tonymu přes obě paže. Hned na to se dostavil i pár rukavic a upevnil se mu na prsty a dlaně. Ty věcičky jsou tak chytré, musí mít svůj vlastní mozek, pomyslela si Amelie. Stark na nic nečekal a kabely bez jakýchkoli problémů odstranil. Dívka okamžitě pocítila, jak zeslábla. Příval energie ustal, tudíž se její tělo nemělo z čeho regenerovat.

Bruce postávající u dveří se zavrtěl a nejistými krůčky přistoupil k nemocničnímu lůžku. V ruce žmoulal injekční stříkačku a namířil ji na dívčino pravé rameno. Amelie sebou ošila a odtáhla se.

„Doktore, pospěšte si, ať TTX zabere co nejdřív. Máme naspěch," pronesl Fury, jehož hlas se šířil radiovými signály a ozýval se z vysílačky jednoho z vojáků. Černovláska střelila pohledem k prosklené zdi a spatřila ředitelův obličej opět s nečitelným výrazem.

„Opovažte se do mě píchnout Tetrodotoxin!" sykla dívka směrem k Bannerovi a ten nad její otázkou udiveně povytáhl obočí.

„Vy to znáte? Jak-?" „Ovšem že znám smrtelné jedy. Vážně mě chce Fury zabít jen kvůli tomu, že neví, co se mnou je?" Dosud přihlížející Rogers se naklonil ke dvěma diskutujícím a upozornil je, že jejich šéf začíná být netrpělivý.

„Buďte ráda, že jsem ho přemluvil k aplikaci TTX, původně vám chtěl podat koňskou dávku morfia. Na to byste umřela."

„Ale proč?" dožadovala se Amelie a začínala se bát o svůj holý život.

„Aby zajistil váš bezpečný převoz. Věřte mi, že jsem látku upravil tak, aby vás jen na několik hodin uspala. Nic víc se vám nestane." Při svém proslovu doktor vpíchl špičku jehly do bledé kůže a obsah stříkačky do poslední kapky vyprázdnil. „Snad," dokončil svou poslední větu Banner, načež dívka ztěžka zamrkala a upadla do prázdnoty.

*

Probuzení bylo mnohem příjemnější než předchozí uspání. Amelie očekávala, že bude připoutána k lůžku silnými koženými řemeny a každý její pohyb budou monitorovat kamery. Nic takového se ovšem nestalo. Její tělo jako by se vznášelo na obláčku, tak pohodlná byla pohovka, na níž ležela. Opatrně se protáhla, protřela si oči, a když se pomalu posadila, uvědomila si, že se na ní upírá mnoho párů očí. Zdálo se, že místnost obývají všichni členové týmu Avengers včetně jejich velitele.

Amelie se vyšvihla do stoje a rázným krokem zamířila k ředitelovu stolu. Pěstí praštila do desky, až nadskočila plechovka s propiskami. „Proč jste mě nechal tak paralyzovat?!" vyštěkla nahlas a pocítila, že se jí okamžitě ulevilo. Od své nehody toužila někomu vyčinit za to, co se s ní stalo. Teď si mohla vybít vztek na Furym a ta představa se jí moc zamlouvala.