World in shade - CZ - Avengers

Eight chapter

Další dvě hodiny strávila zavřená v zasedačce s nervózními a naštvanými lidmi. Dohadovali se mezi sebou, jak je možné, že se Lokimu podařilo uprchnout a schovat se na Zemi, aniž by o tom S.H.I.E.L.D. věděl. Jediný Banner zůstával ledově klidný, ačkoliv ho to stálo spoustu sil.

Nerozuměla spoustě věcem, ale Fury byl toho názoru, že dokud se nerozhodne využít své síly ku prospěchu ostatních Avengers a k záchraně lidstva, nemůže se dozvědět tajné informace, které by jí celou situaci osvětlily. Jakmile se zeptala Rogerse, kdo je ten Loki a jak vůbec vypadá, poslal ji ředitel s agentkou Hillovou za dveře, aby ho nerušila ve vymýšlení nouzového plánu.

„To je vždycky tak nevrlý, když se mu něco nedaří?" zeptala se a následovala Mariu po dlouhé chodbě směřující pryč od zasedačky.

„V jeho kůži bys taková byla taky. Loki představuje pro naši planetu nebezpečnou hrozbu. Už jednou se mu málem podařilo zničit celý New York, a kdo ví, co by pak udělal s ostatními městy a hlavně s lidmi v nich."

„Ale když ho Avengers zastavili jednou, dokážou to znovu, nemám pravdu?"

„Je tady jistá pravděpodobnost, ale dříve se Loki ukazoval světu, chtěl na sebe upoutat pozornost. Nyní se skrývá a nikdo neví, kde je. Ani Thor netuší, jaký má plán a co vůbec na Zemi chce. K tomu všemu zmatku má Fury mnoho starostí s tebou, takže začínám pochybovat o tom, že dokáže Avengers plně využít k tomu, aby případně zaútočili tam, kde bude potřeba," řekla Hillová nejistě a zamířila do místnosti, odkud se linula vůně pečeného masa a bylinek.

Spolu stanuly v jídelně, v níž se rozléhaly hlasy ostatních agentů a vojáků, cinkání příborů o talíře a prskání a pípání kuchyňských spotřebičů. Při pravé a zadní stěně se táhly pulty se saláty, polévkami, přílohami a hlavními chody, o které se starali kuchaři a každému na tác nandali to, o co si dotyčný řekl.

„Nemáš hlad?" optala se Maria a dívka přikývla. Zavedla ji na začátek fronty, přičemž si obě dvě vysloužily nepřátelské pohledy ostatních a několik nadávek typu: „Kam se cpete, vy dvě?"

Oběd byl výtečný a až po jídle si černovláska uvědomila, jak dlouho měla prázdný žaludek. S plným břichem poté následovala Hillovou do útulné kanceláře, která patřila jí samotné, a kde spolu usedly k šachovému stolu.

„Nezahrajeme si, dokud nám nepřijde Fury oznámit výsledky porady?"

„Mile ráda, agentko, ale pochybuju, že mi pan „páska přes oko" bude chtít říct, na čem se dohodli," odvětila a obě se na sebe zašklebily jako malé děti.

Aniž by stihla udělat první tah pěšcem, otevřely se za nimi dveře a Hillová se vyšvihla do stoje. Studentka jen líně otočila hlavu a střetla se s nervózními pohledy Rogerse, Starka, Bannera, Romanovové a Furyho.

„Amelie, vzhledem k tomu, že nejste oprávněna slyšet jakékoliv tajné informace, musím vás požádat, abyste opustila místnost," pronesl ředitel chladně.

Jen se prudce nadechla a opáčila mu stejným velícím tónem: „Jestli se nemýlím, nespadám pod vaši agenturu, tudíž mi vaše rozkazy nic neříkají a já nikam nepůjdu."

Periferním viděním zahlédla Starka, jak se uculil, a Rogerse, který se zatvářil nesouhlasně vůči jejímu počínání. Evidentně to byl typ muže, který táhl ruku v ruce s policisty a jimi podobnými.

„Nemám sebemenší problém nechat vás vyvést." Aby Fury dostál svému slovu, pohybem ruky naznačil vojákům za dveřmi, aby přišli dovnitř a obklopili ji.