Musketeer's daughter - Poslední Korektury

2.Proč já?

Náš kraj už dlouho tíží nájezdy Rotvorů. Rotvorové, tak si říkají. Bývali to vojáci v královských službách, ale potom zradili a nemohli dále zůstávat v králově blízkosti a tak se přesunuli sem. Berou k sobě i mladé chlapce, které zajmou ve vypálených vesnicích. Bezdůvodně přepadávají a zabíjí. Nikdo se neodváží jít do lesa. Teda nikdo, nikdo kromě mě a Rii, většinou chodíme lovit nízkou zvěř. Ria má většinou mušketu, já pouze kord u pasu. Nikdy jsem se z muškety střílet nenaučila, ale Ria střílí mistrně. Ria s sebou nosi samozřejmě také kord, se kterým se naučila zacházet od Marca stejně jako já.
,,Podívej!" skrčila se Ria nad nějakou stopou, ,,To jsou koňské otisky."
,,Co? Nikdo sem s koňmi nechodí." začala jsem se bát, ,,Leda..."
Najednou se ze svých úkrytů okolo nás vyhrnulo osm mužů.
,,Rotvorové." zašeptala se strachem Ria.
,,Braň se!" vykřikla jsem. Vytáhla jsem svůj kord a ujala se bojovat. Najednou se mi zatmělo před očima a já padala. Jeden z nich mě však zadržel, chytil mě tvrdě za bradu a donutil mě dívat se na Riu v držení dvou jiných Rotvorů. ,Stále žije!' oddechla jsem si, však jen co jsem si to pomyslela, Rotvor stojící přede mnou zvedl ze země Riin meč. Zazubil se na mne a... proklál Riino srdce.
,,Né!“ vykřikla jsem a rozplakala jsem se. Rotvor vrah si stoupl přede mě a procedil skrz zuby. ,,Je těžké vidět, jak ti někdo umírá a ty s tím nemůžeš nic dělat, viď?!“ jeho tvář se mi hluboko do paměti. Nadechla jsem se, že mu něco odpovím, když mě někdo trefil hlavní do zátylku hlavy a já upadla do bezvědomí.