Musketeer's daughter - Poslední Korektury

Epilog

,,Mami, mami, Anna mě opět uhodila." začala opět žalovat naše mladší dcera. D'Artagnan se zvedl došel k ní a jemně ji obejmul.
,, To se při šermu občas stane, princezno. Jednou vyhraješ jindy prohraješ a já vím, že na tebe čeká jen hodně vítězství, ať už je to s tvou sestrou nebo s kýmkoliv jiným, Beth. Jednou vyhraješ všechno stejně jako vyhrála maminka."
Beth odcupitala zpět ven ke své sestře a d'Artagnan si sedl zpět na své místo a vyřezával dřevěné meče pro naše dvě dcery.
,, Kdyby se alespoň na chvíli chovali jako dívky." zamumlala jsem. D'Artagnan přestal přešel ke mě a dal mi pusu na tvář.
,,To víš chtějí se ti co nejvíc přiblížit.“ zašeptal mi do ucha. Otočila jsem se a jemně ho plácla přes paži.
Zasmál se, políbil mne a poté položil ruku opatrně na mé narůstající bříško. Jemně mě hladil. Věděla jsem co si myslí, co si přeje.
,, Neboj se. Tentokrát to bude syn. Silný a krásný. Cítím to. Bude to náš malý Alexandre.“ ujistila jsem ho. Usmál se a políbil mne.

,,Je to kluk. Annabeth, máte syna. Krásného malého syna.“ jásala porodní bába, zatímco mě odeznívaly bolesti a tlačily se mi do očí slzy. Bába mi položila mého syna do náruče. Byl tak krásný.
,, Zavolala byste prosím d'Artagnana?“ poprosila jsem ji. Kývla a odešla. Okamžitě přišel d'Artagnan, klekl vedle mě a zamilovaně se koukal ze mě na našeho syna a z něj na mne.
,,Je to...“ začal, ale nedokázal větu dokončit.
,,Je to chlapec. Je to náš Alexandre. Náš syn!“ dokončila jsem za něj.
,,Že si ale dal na čas.“ dostal ze sebe d'Artagnan nakonec.
,,To víš potřeboval někoho kdo se o něj postará.“ čímž jsem narážela na naše dvě dcery Annu a Beth.
,, Jednou z něj bude skvělý šermíř a později i mušketýr.“
,, Jako jeho otec.“ doplnila jsem ho, ale d'Artagnan zakroutil hlavou a opravil mě.
,,Jako jeho matka.“

The End

Konec, milé děti.
Jsem ráda, že jste to četli, budu ráda za vaši další podporu.
Doufám, že se vám příběh líbil.
Děkuji mockrát a zase někdy u dalšího díla.
Love ya
AB❤❤