Musketeer's daughter - Poslední Korektury

19.Miluješ ji?

Flashback- d'Artagnan

Lehla si na bok a zavřela oči. Po chvíli začala pravidelně oddechovat.
,,Tvoje dcera je vážně šikovná, Aramisi! " poznamenal Athos a sebral mi koženku s vínem. Jak to že ví, že tamto co tam leží je Aramisova dcera.
,,Taky má být po kom!" zasmál se Porthos a sebral koženku Athosovi.
,,Vůbec si mě nepamatuje. " řekl jako bez duše Aramis s pohledem zaraženým do plápolajícího ohně.
,,Ale chce tě najít. To je dobře, ne?!" namítl jsem. Přikývl a trochu se usmál.
,,Ale co bude, až se dozví pravdu?" stáhnul obočí. Porthos, Athos a já jsme se po sobě podívali. Každý jsme měl určitou představu o tom, co by se mohlo stát, ale nechtěli jsme to radši moc rozebírat.
,,No nic." plácl se do kolen Aramis a postavil se, ,,Bereš si první hlídku, d'Artagnane!"
Otevřel jsem pusu, abych mohl protestovat, ale uvědomil jsem si, že to nemá cenu.
,,Fajn!" odfrkl jsem. Po chvilce už všichni spali a já se musel starat o to, aby oheň stále vydával trochu tepla a, aby na nás nikdo nezaútočil.
Prohlížel jsem si klidnou Bethinu tvář. Vypadala jako nevinný anděl bez těch jejich ksichtů, když se soustředila na boj nebo se bavila o něčem o čem se bavit nechtěla. Najednou se její tvář stáhla, tělo skrčilo a ona se rozklepala zimou. Přidal jsem proto trochu roští do ohně a rozfoukal ho. Moc to nepomohlo. Inteligentní dívka, když si s sebou zapomene deku. Sundal jsem tedy svou deku ze svých ramen a stoupnul si. Přehodil jsem ji přes Beth a ještě upravil, aby se z toho tak lehce nedostala. Její tvář se zase uvolnila. Mé srdce se rozbušilo jen z pouhého pohledu. Co to se mnou sakra je?
End of flashback

Tma. To jediné vidím. Možná proto, že mám zavřené oči. Od levého boku mi vystřeluje bolest.
,,Miluješ ji?" uslyšela jsem hlas, podle všeho Aramisův. Aramis! Chtěla jsem otevřít oči, když v tom mě někdo pohladil po vlasech.
,,D'Artagnane?!" zahučel.
,,Já... Já... Asi ano!" hlazení ustalo, ,,Ale ona... A ty...."
,,O mě se nestarej! Ona se musí rozhodnout sama. Na můj úsudek nedá." skočil mu do řeči.
,,Je to tvá dcera!" zašeptal d'Artagnan.
,,Dávno jsem ji ztratil. Byl jsem zbabělec!" uslyšela jsem zavrzání dveří a pomalé kroky.
,,Prostě ses bál kardinála. " Athosův hlas se rozprostřel po místnosti.
,,Slyšíš? Bál jsem se. To je to. Byl jsem srab a svou dceru jsem na mě nechal zapomenout, kvůli jedné pitomé výhrůžce." zaskřípala židle po podlaze a ozval se tlumený náraz. Počkala jsem ještě chvíli a když nikdo nic neříkal, pomalu jsem otevřela oči a rozhlédla se po místnosti. Ležela jsem v posteli (kdo by to byl řekl), zakrytá obrovskou peřinou.
,,Beth? " zamumlal d'Artagnan. Když jsem na něj obrátila oči, viděla jsem v jeho očích slzy.
,,Myslela jsem, že budeš rád ne že budeš mít slzy v očích!" popíchla jsem ho. Dloubnul mě do ruky a zasmál se. Najednou se kolem mě někdo ovinul.
,,Vítej zpět!" zašeptal mi Porthos do ucha. Usmála jsem se a obejmula ho nazpět. Po něm mě obejmul i Athos a zašeptal mi do ucha, že se o mě bál.
,,Já si vždycky najdu způsob jak přežít." zašeptala jsem. Když mě Athos pustil, koukla jsem se po Aramisovi.
,,Ar-" zarazila jsem se a on na mě kouknul s obrovskou bolestí v očích, ,,-ramisi."
,,Vítej zpět Annabeth." ošila jsem se. Skoro sedm mi tak nikdo neřekl.
,,Můžete na chvilku...ehm...jak to říct mile...zmizet?" přerušil ticho d'Artagnan. Aramis se bez řečí zvedl a otevřel dveře. Ukázal prstem na Porthose a Athose a pak ven ze dveří. Porthos se s lišáckým úsměvem zvedl a odkráčel ven. Athos se vydal za ním a Aramis za sebou zavřel dveře.
,,Nevím jak to říct jinak... " začal d'Artagnan a přisedl si vedle mě na postel, ,,...tak to nebudu protahovat!"
Naklonil se nade mě a přiblížil jeho obličej k mému. Jemně se otřel jeho rty o ty mé. Zabijácky pomalu přes ně přejel. Podíval se mi do očí. Slzy teď vystřídala něha a jak to říct? Chtíč? Rozbušilo se mi srdce. Jeho hnědé oči se mnou dělali divy.
,,Miluju tě!" zašeptal a spojil naše rty v polibku. Jeho rty byli jemné. Uvědomila jsem si, že ho taky miluju.
Nejkrásnější polibek!

°°°

Ahojte lidičky... Tak co si myslíte? Je to správně? Doufám, že je to pro vás dobrá zpráva nebo překvápko, ale to doufám asi marně:D...
Chtěla bych jen říct, že od středy do pondělí budu ve Španělsku takže nic nejspíš nepřidám pokud někde nenajdu WiFi v což mírně pochybuji. Ale doufám, že se mi podaří něco napsat a hned jak se vrátím tak to přidám... Díky všem za podporu...

Jinak každý vote i koment potěší... Ale to asi nemusím připomínat...

Jen jsem se chtěla zeptat... Měl by být happyend nebo to trochu zašmodrcháme? Co vy na to? Budu ráda za každou pomoct...

Love ya... Díky.. Vaše AB