Musketeer's daughter - Poslední Korektury

10.Řekni! Ne!

Co ta řeč měla znamenat? Patřila ta slova vůbec mě?
Oni ví kdo je můj otec?! Jak mám ale na jeho jméno přijít sama?
Nad tím jsem přemýšlela dlouho po tom co jsem se příštího dne probudila.
,,Dobré ráno! " uslyšela jsem nad mou hlavou. Vzhlédla jsem. D'Artagnan se na mě zubil.
,,Jak ses vyspala?" usmál se.
,,Nijak zvlášť! Řekni jim, že jsem se šla trochu provětrat!" ukázala jsem na tři spící postavy.
,,Počkej co?"
,,Jdu se projet. Musím! " zvedla jsem se a šla ke koním. Odvázala jsem svého Vergeje a bez sedla naskočila na jeho hřeb.
,,Vrátím se za chvíli. " ujížděla jsem směrem odkud jsme přijeli. Nemohla jsem přestat myslet na to, že obi mého otce znají a vědí, kdo to je. Jak to vůbec můžou vědět?! Neřekla jsem jim nic podrobného. To jsem svému otci tak podobná? V hlavě se mi honilo až moc otázek a čím víc jsem se pokoušela přijít na odpovědi tím víc mi naskákalo otázek. Po ujeté asi míli v trysku jsem Vergeje otočila, lehla jsem si mu na krk a pomalým klusem jsem ho nechala jet zpátky.

,,Beth!" uslyšela jsem své jméno z Athosových úst, ,,Co se ti stalo?"
,,Co?" narovnala jsem se, ,,Co by se mi mělo stát? "
,,Vypadalo si jako by se něco stalo!" ozval se za Athosovými zády Porthos. To je inteligentní. Vypadalo to že se něco stalo! Něco přede mnou tají, ale co?!
,,Pojedeme dál? " zasyčel Aramis od svého koně.

,,Athosi?" sykla jsem když jsem doklusala vedle něj.
,,Ano? " otočil se na mne. Chtěla jsem se ho zeptat co to mělo znamenat, ale nic by mi neřekl, tak jsem se rozhodla, že to nějak zaonačím.
,,Víš zajímalo by mě... Jsem cizí holka a vy jste mi řekli svá tajemství. Proč? To na potkání vykládáš své tajemství, které si ani neřekl nejbližším přátelům, cizím dívkám?" vypadlo ze mě nemilosrdně.
,,To je kvůli tvé... Ehm... Tvé osobnosti." zakecal to rychle. Co chtěl říct?
,,Mé osobnosti?" zeptala jsem se.
,,Jde na tobě vidět, že si upřímná a nikomu bys to neřekla! " usmál se.
,,Aha dobrá. " zahloubala jsem se do svých myšlenek.
,,Všimli jste si toho?" ozval se najednou d'Artagnan.
,,Čeho?" zarazil se Athos.
,,Kouř! " vydechla jsem.

Čauky...
Dnes trochu kratší část tak doufám že nevadí... Nevím kolika lidem se to líbí, ale rozhodla jsem se, že se mi ta kniha líbí a komu ne tak mi to zas tak moc nevadí... I když bych byla ráda, kdybych se dozvěděla jestli se to líbí i ostatním...
Tak třeba zanecháte votes nebo koment...
Díky AB