Celou noc jsem byla na ošetřovně a čekala co mi řeknou sestry. Někdy nad ránem jsem usnula, zkroucená na bedně od obvazů.
„Beth." zatřásla se mnou jedna ze sester. S leknutím jsem se probudila a chvíli se rozkoukávala, kde to vlastně jsem. Když mi to došlo, rychle jsem koukla na sestru.
„Co se stalo?" prodrala jsem přes suchý krk.
„Aramis se probudil. Je u něj matka představená." oznámila mi. Zvedla jsem se a šla jsem za ní.
„...Bude to trvat, ale povede se to." matka představená se na otce usmála a odstoupila od jeho lůžka.
„Můžeš za ním. " usmála se na mě. I když jsem chtěla říct „Děkuju, matko představená.", nedostala jsem ze sebe ani slovo. Jen jsem kývla a protáhla se okolo ní k tátovi.
„Tati. Jak je ti?" dostala jen ze sebe.
„Dobře. " usmál se a hned potom udělal bolestnou grimasu.
„No jasně. " usmála jsem se a chytla ho za ruku. Seděla jsem u něj asi hodinu, povídali jsme si o všem možném, jen tomu jedinému tématu jsem se snažila vyhnout. Když už nebylo jiné cesty potichu jsem se zeptala: „Co se stalo?"
„Co myslíš, že se stalo?" ozval se za mnou Athosův hlas.
„Athosi." rychle jsem ho obejmula.
„Pojďme se projít. " pustil mě, „Odpočiň si, příteli. " usmál se na otce, chytl mě kolem ramen a vyvedl ven.
,,Tak co se stalo?" zeptala jsem se.
„Válka je válka, Beth. Jeden ji přežije bez jediného šrámu, a jiný zemře. I ti nejlepší mohou udělat chybu. " začal Athos.
„Ale vy jste neudělali chybu, že ne?!" zeptala jsem se.
„Ve válce každý udělá chybu."
„Přestaň mluvit v hádankách, Athosi." vybuchla jsem.
„To nejsou hádanky, Annabeth. Jen ti tím chci říct, že se nedá vypovědět, co se stalo. Mimochodem ty šaty ti opravdu sluší. " protočila jsem nad ním oči a zrychlila krok směrem k zámku. Z něj nic nedostanu.°°°
K večeru mi jeden komorník přišel říct, že si král žádá se mnou mluvit. Odložila jsem tedy knihu na postel a vyšla ze svého pokoje.
,,Chtěl jsi se mnou mluvit?" promluvila jsem na Ludvíka, který stál u okna ve své ložnici a pozoroval dění venku. Když jsem se otázkou ohlásila trochu leknutím poskočil a kouknul na mě s výčitkou v očích.
,,Ano, chtěl jsem s tebou mluvit."
,,Ohledně čeho?" nějak jsem se nedokázala soustředit na to, co se okolo mne děje, takže jsem mluvila trochu škrobeně, možná trochu víc škrobeně, než jsem zamýšlela. Ludvík si stoupnul přede mne a luskl mi před očima.
,,Já vnímám." ohradila jsem se.
,,To vidím." řekl ironicky a obešel mne, aby si mohl sednout na křeslo u stolu.
,,Co se teda děje?" zeptala jsem se s mírnou netrpělivostí a otočila jsem se za ním.
,,Budu se ženit." oznámil mi bez sebemenšího citu v hlase.
,,Prosím?"
,,Budu se ženit. Budu si brát princeznu Marii Terezu." mluvil bez jediného citu, ale jeho tváře se začaly zbarvovat do červena.
,,Tak to gratuluju." nevěděla jsem co na to říct.
,,Děkuju.“ řekl jen tak, aby řeč nestála.
,,Netvař se, jako že ti to vadí. Viděla jsem jak jste se na sebe koukali. Zamiloval ses do ní.“ vzpomněla jsem si na ples a jejich zamilované pohledy. Nadechl se, že něco řekne, když v tom někdo zaklepal na velké dřevěné dveře.
,,Dále.“ zavolal Ludvík. Když se těžké dveře otevřely, objevila se v nich Athosova hlava.
,,Omlouvám se, veličenstvo, jsem tu kvůli Beth.“
,,Co se děje?“ hlas se mi trochu zasekl v krku.
,,Jde o d'Artagnana, on... “ nenechala jsem Athose ani domluvit a vystřelila jsem z Ludvíkova pokoje přímou čarou na ošetřovnu.
,,Kde je d'Artagnan? Kde je?“ málem jsem se zbláznila strachy. I když jsem si řekla, že s ním to všechno skončilo, svým slovům jsem nevěřila.
,,Támhle.“ ukázala mi jedna ze sester, kde leží. Okamžitě jsem k němu zamířila.
,,D'Artagnane!“ vydechla jsem, když jsem viděla jeho oči otevřené.
,,Slyšel jsem tě.“ řekl potichu. Nechápala jsem, co tím myslí.
,,Prosila jsi mě, abych neumřel. Slyšel jsem tě a poslechl.“ slzy se mi začaly drát do očí, ,,Miluju tě, Annabeth.“ koukla jsem se na něj, ,,To jsem slyšel taky.“ objasnil.
,,To byla jen chvilková slabost.“ ohradila jsem se.
,,Sama dobře víš, že to není pravda.“ pokusil se sednout si. Okamžitě jsem k němu přiskočila a přitlačil zpět do lehu. Využil toho a chytil mě za ruku.
,,Udělal jsem chybu a vím to, ale z celého srdce tě prosím, abys mi odpustila. Nikdy jsem nikoho nemiloval, tak jako tebe. Upřímně jsem nikdy nikoho nemiloval, jenom tebe. Beth, prosím. Prosím, odpusť mi.“
,,Nechci riskovat, že mi opět zlomíš srdce.“ řekla jsem a vytrhla mu svou ruku z té jeho.
,,Když jsem byl tam, na bitevním poli,“ začal, aby mě zabránil v odchodu, ,,myslel jsem na tebe. Že se musím vrátit, musím, za každou cenu. Věděl jsem, že i přesto co jsem ti způsobil bych ti přece jen svou smrtí ublížil ještě víc. Všichni jsme to věděli. A vidíš, všichni žijeme. Všichni jsme mysleli na tebe. Vlastně to ty si nám zachránila životy. A mě hlavně. Annabeth miluju tě a kolikrát mě odmítneš tolikrát se zase vrátím a budu o tebe bojovat s kýmkoliv.“
,,Ty kdybys nekecal.“ usmála jsem se a obejmula ho. ,,Ještě jednou mi zalžeš nebo podvedeš, vlastnoručně tě sprovodím z tohohle světa, jasný?!“ zašeptala jsem mu do ucha.
,,Jasný!“ zašeptal a přitáhl si mě k sobě.
,,Dlužíš mi deset franků, Athosi.“ ozval se nad námi Porthosův hlas, poté naráz Athosovi pěsti do Porthosova ramene a smích tří mušketýrů.°°°
,,Z moci mi svěřené jeho veličenstvem králem Ludvíkem XIV. a jejím veličenstvem královnou Marií Terezou prohlašuji tebe d'Artagnane a tebe Annabeth za muže a ženu. Můžeš políbit nevěstu.“ d'Artagnan se ke mne otočil se zamilovaným pohledem, přitáhnul si mě k sobě a jemně mě políbil.
,,Miluju tě.“ zašeptal.
,,Miluju tě.“ usmála jsem se a znovu ho políbila. Odtáhli jsme se od sebe a otočili se na naše přátele. Všichni mušketýři vytáhli své kordy a zvedli je do výše. Všichni jako jeden muž řekl na naši počest slavné heslo mušketýrů.,,Jeden za všechny a všichni za jednoho!“
°°°
Zdravím, přátelé.
Jak všem jistě došlo, finišujeme. Ano, ano, vážení tohle byla poslední kapitola. Už nás čeká jen krátký epilog a zbývá nám říci jen sbohem.
Všem díky za podporu, votes a komenty a doufám, že mi zůstanete věrni.
Děkuju všem. Mějte se krásně a hezký prázdniny.
Vaše AB
ČTEŠ
Musketeer's daughter - Poslední Korektury
General FictionAnnabeth je 17tiletá dívka s velkým talentem na šerm. Bydlí v malé vesničce na jihu Francie, které vládne král, kterému je jedno, jak vypadá jeho země. Tohle Annabeth, ale netíží. Rotvorové jí totiž zabijí nejlepší kamarádku a na jediné na co Annabe...