Byly prázdniny. Po snídani jsem samo sebou převlékla, popadla jsem batoh, vodítko a už jsem šla ven. Jessi jsem připla na vodítko. A pomalým klusem jsem jela vesnicema do blížší vesnici kde bydlel Daniel. Projížděla jsem kolem domu od Kláry. Viděla jsem ji na zahradě. "Kde jsi vzala toho koně?" setřela mě pohledem. "Tebe to zajímá? Okey. Dostala jsem ho k narozeninám i s tímhle pejskem." podívala jsem se na ni s hnusněhezkým úsměvem. "Vždyť to je Lia. Je to kůň z jízdárny, tak mi tu laskavě nelži! Kde jsi ho vzala." "Jenže já mám tetu, která se kamarádí s majitelkou té jízdárny a ona mi toho koně koupila. Mám ohradu za domem a hřiště pro tady moji Jessi. Klidně se koukni na Instagram mám tam tu fotku." mrkla jsem na ni a klusala dál. Po cestě jsem se zastavila u mého oblíbeného jezírka. Házela jsem tam žabky a Jessi tam dováděla. Dala jsem ji graule co jsem měla v batohu. Jessi i Lii jsem dala vodu co jsem měla v termosce. Lia se nažrala trávy a po chvíli jsme mohli opět jet. Když jsme dojeli k domu od Daniela. Viděla jsem Lukáše venku tak jsem na něho zamávala a ptala se jestli je Dan doma, ale nebyl. Tak jsem klusala dál. Když jsem dojela na jízdárnu, objela jsem si celý okruh a viděla jsem jak Dan cvičí na koni skákání přes překážky, cval a klus. Byla jsem z něho na vážkách. Dívala jsem se na něho celou dobu dokud Jessi nezačala štěkat. "..šššš..." ukázala jsem na ni prst, ale bylo pozdě. "Ahoj!.." "Ccooo?! .. " totálně jsem se zlekla a ztrapnila jsem se "Ježiš! Promiň! Zlekla jsem se tě." "To nic. I když nevím jestli to brát jako urážku nebo obdiv, protože jsi jediná holka, která se mě zlekla nebo si mě nevšimla. A to se mi na tobě líbí." mrkl na mě a usmál se. "No, u mě je to časté. Když jsem myšlenkami jinde." "Vážně? Tak mi řekni na koho musíš pořád myslet?" zeptal se jakoby doufal, že řeknu jeho. "No,.... ee.... na Jessi, že pořád zlobí!" Vrhla jsem na ni přísný pohled a ona si lehla. Začala jsem se smát a ona vyskočila a snažila se mě lízat. "No, dobře. Pojedeme někam? Nevím, jestli je toto zrovna nejlepší místo, kde si máme popovídat." "My jsi máme někde popovídat?" zeptala jsem se tázavě a odcválala jsem někde kde byl klid. Zastavila jsem až na mýtince uprostřed lesa, kde to bylo krásné. Šlo vidět, že i Jessi byla vyřízená. Nedivím se ji, když musela celou cestu sprintovat. "Příště ti musím vzít košík do kterého si vlezeš." usmála jsem se. Daniel mě mezitím pozoroval a smál se taky. Povídali jsme si a Jessi mi spokojeně ležela na stehnech. Když už se stmívalo, zabalila jsem Jessi do moji mikiny a položila ji do sedla. Cválala jsem celou cestu až domů. Doma jsem byla kolem sedmi večer. Ještě jsem dala vodu Lii a přidělala jsem ji na sedlo pohodlný košík do kterého si může Jessi lehat. Večer jsem si lehla do postele a Jessi si ke mě lehla. Psala jsem si s Danielem, když mi na mobil přišla zpráva od Simči.
Zítra u kina ve dvě odpoledne. Hezky se obleč jedeme do Pardubic na CineTube! Dobrou ;)
Odepsala jsem: Ok! A šla jsem spát.
ČTEŠ
Příběh jedné holky
Novela JuvenilJmenuji se Aneta Folsenová. Je mi 13. Mám dvě nejlepší kamarádky Zuzku Listenovou a Simonu Samerovou. Žiju s mámou a starším bráchou Dominikem ve vesnici u Brna na jižní Moravě. Pocházím ze Slovenska, ale i tak miluji nejvíce Česko. Nebydlíme s táto...