Příběh jedné holky

Holka?

Probudila jsem se a nemohla jsem pořád uvěřit, že holky i Daniel se tady přistěhovali jen kvůli mě. A už vůbec nevěřím tomu, že Daniel propadl. Měl celkem dobrý prospěch. No, nicméně jsem ráno vstala a hned se oblékla. V kuchyni jsem už měla snídani na stole a svačinu zabalenou. Na stole ležel dopis: 

Anet, vezmi si svačinu. Zajdi prosím tě do obchodu koupit chleba a rohlíky. Máš na stole dvě stovky, z toho co ti zbude si můžeš cokoli koupit. Pa máma :-*

Snědla jsem snídani, vzala jsem si peníze, svačinu, udělala jsem si vodu na pití a dala si to všechno do tašky. Vzala jsem si bundu a zamkla jsem dveře od domu. Hm, ... teď mě až napadlo kde je vlastně Jess. Vběhla jsem zpátky do domu a hledala ji. Nakonec jsem ji našla v mamčině posteli. Nechala jsem ji tam a šla. Daniel na mě čekal před domem. 

"Ahoj, kde jsou holky." rozhlížela jsem se kolem sebe.

"Zuzka má horečku a Simča s Adél už šly, protože jsi měla zpoždění." usmál se.

"Proč jsi nešel s nima? Jo a jinak promiň hledala jsem Jess." 

"Chtěl jsem jít s tebou." usmál se, "A v pohodě. " 

"Tak jo. Jdeme?" 

"Jo." chytl mě za ruku. 

Usmála jsem se na něho. Když jsme došli ke škole, už tam netrpělivě čekaly holky.

"Ahoj holky, a promiňte, že jsem měla zpoždění." 

"Ahoj, jo v pohodě." mrkla na mě Adél. 

"No, mohla sis trošku pospíšit a nebo dát vědět!" řekla namyšleně Simča.

Dívali jsme se na ni s údivem, co se to s ní stalo?. Simča si nás všimla.

"Ale bando, dělám si přece srandu." začala se Simča smát a po chvíli jsme se k ní přidali.

Vešli jsme do školy a šli směrem k šatnám, když oproti nám šla Mona. Podívala se na mě hnusně a odkráčela. Šli jsme ke skříňkám. Měli jsme ještě deset min. čas tak jsme se opřeli o skříňky a povídali si. Po chvíli se na jednom konci řady skříněk objevily dvě postavy. Přišli k nám a já jsem hned poznala kdo to je. Simča s Adél se začervenaly. Ten první na Simču mrkl a znamením ji chtěl ukázat ať jde k němu. Simča mrkla na mě a já jsem zakývala. Chtěla ať jdu s ní a tak jsem se od Daniela zvedla a šla. Šlo vidět, že nebyl zrovna nejšťastnější, že mě viděl. 

"Ahoj Marku, tohle je Anet." řekla mu Simča a usmála se.

"Ahoj, já jsem Marek Blus." usmál se na mě a já na něho.

"Hele Simi, musím tu být vidím, že Marek chce s tebou mluvit osamotě a nebyl zrovna nejšťastnější, že jsi mě sem přivedla." mrkla jsem na Marka a ten se usmál.

Simča se podívala na Marka a on na ni mrkl. 

Simča si povzdechla "No, tak běž za svým Danielkem." šibalsky se usmála. 

"Simono...!" šťouchla jsem do ní ".. no tak já nebudu rušit hrdličky zatím bay." zamávala jsem a odešla. 

Přišla jsem ke skříňce a zrovna začalo zvonit. Přišla jsem za Danielem a Adél a šla jsem s nima. 

"Kam šel ten druhý kluk?" ptala jsem se.

"Michal? ..ehm ... už do třídy." začervenala se Adél.

Podívala jsem se na Daniela.

"Já tady nebyl, vyhnali mě." 

Začali jsme se smát. Ve třídě si ke mě sedla Simča a Adél seděla se Zuzkou. Seděly jsme úplně vzadu. Marek byl celkem pěkný, ale není můj typ, vážně se hodí spíš k Simči. Začala hodina.