Příběh jedné holky

Vánoce

Byl štědrý den. Den na který jsem celý rok čekala! Dominik s Klárou přijeli a já jsem mamce pomáhala s přípravou. Tedy uklízela jsem celý barák. Dominik byl v pokoji s Klárou a potom zdobili stromeček, já jsem vysávala, vytírala, utírala prach, prostírala, žehlila, uklízela, prostě to co dělají obvykle všichni v domácnosti. Ještě včera jsem stihla jít na poštu a poslat plyšáky svým novým majitelům tedy Zuzce, Simči a Adéle. Dneska jsem měla v plánu ještě zajít za Elou, měli jsme se sejít u jízdárny, kde jsme si měli vyměnit dárky. Vzala jsem Jess a šla jsem. Ela tam už čekala. Objala jsem ji. 

Ela se na mě usmála.

"Už jsi slyšela o tom zajezdě do Paříže?" 

"O jakém?" podívala jsem se na ni váhavě. 

"No, na konci dubna se odlétá na měsíc do Paříže. Já tam letím. Stojí to nějak pět tisíc. A to si tu letenku musíš koupit sama." 

"Aha. Mamka mě nepustí. Letí tam i jiné školy." 

"Jo, všechny. Je to první let všech českých středních škol do Paříže na měsíc." 

"Takže tam bude i Zuzka, Anet a Simča?" 

"Jo, pokud si to zaplatí tak jo," zasmála se Ela, "ale ty budeš na pokoji se mnou, že jo?" 

"No, to bych si nebyla tak jistá, jak říkám, mamka mě nepustí."

"No, uvidíme." mrkla na mě Ela, "ale teď už pojď k těm dárkům." 

"Dobře." usmála jsem se.

Podala jsem ji dárek a ona mě. 

"Jů. Miluju obří plyšáky s velkýma očima. Jsou totálně boží! Děkuju." objala mě Ela.

"Jop, nemáš zač." usmála jsem se.

Když jsem začala rozbalovat dárek já, Ela se na mě celou dobu upřeně dívala. Když jsem ho rozbalila, tak jsem se málem složila. 

"Pane bože!" čučela jsem na letenku do Paříže.

"Říkala jsem, že si nejsem jistá, jestli tě nepustí. Bude muset, letenka to je a je už zaplacená. Užijem si to Anet." mrkla na mě znovu.

Skočila jsem ji kolem krku: "Ani nevíš, jak jsem šťastná. Děkuju!" 

"No, jo.Hele, nejela by jsi se mnou, teď ještě do města, potřebuju tam něco vyřídit." 

"Jasně, že s tebou pojedu!" zvolala jsem a začaly jsme se smát. 

Když jsme se vracely z města. Čekala jsem na Elu, než si dokoupí jízdenku zpátky, protože jsme nepotkaly průvodčí, což se často nestává. Když jsem tak čekala na tom nádraží a viděla jsem přijíždět vlak, otočila jsem se směrem k budově z které právě vyběhla Ela s jízdenkou v ruce. Přistoupila jsem k přijíždějícímu vlaku. Podívala jsem se do boku a tam stal kluk, který se na mě v tu chvíli taky podíval. Usmála jsem se a on na mě. Nastoupila jsem do vlaku sedla si na nejbližší sedadlo a sledovala Elu, jak něco hledá.

"Co jsi zase ztratila?" ušklíbla jsem se.

"Jízdenku, kruci!" zasmála se Ela.

"Tak si ji jdi znovu koupit, ale utíkej!" smála jsem se.

"Fajn. "otočila se a běžela zpátky do budovy.

O chvíli už hlásili, že vlak bude odjíždět.

"Kde sakra vězí?" říkala jsem si. 

Ela se náhle objevila ve dveřích budovy a utíkala ke vlaku. Nastoupila tak tak. Vlak už zavíral dveře a začal se rozjíždět. Sedla si celá udýchaná ke mě a já jsem se ji jenom smála.

"Čemu se, sakra, směješ?" podívala se na mě otráveně.

"Tomu jaký jsi pako." 

Když jsme dojely domů. Bylo už kolem šesti večer. My obvykle večeříme v sedm, takže jsem měla ještě nějaký ten čas. Došla jsem domů. Dala dárky pod stromeček a převlékla jsem se. Večeře byla skvělá jako vždy. U Vánočního stromečku vládla pohodová Vánoční nálada, takže super. Když jsme rozbalovali dárky, tak jsem dostala nový mobil Samsung. Měla jsem dostat iphone, ale nevím co na něm ostatní vidí, mě se nelíbí a ani ten mobil nemám ráda, takže jsem chtěla Samsung. Potom jsem dostala lední brusle, nějaké ty luxusní věci a jinak nějaké nové potřeby do školy, jako batoh, pouzdro atd.. a potom ještě dva plyšáky medvídků. Já miluju medvídky. Jsou skvělí! Po rozbalování dárku, hráli tři bratři. Dívali jsme se všichni. Já jsem si ze starého mobilu stáhla všechny apky a takové ty různé věci i na nový Samsung. Psala jsem si chvíli s holkama. Co dostaly a tak. Mínila jsem i otázky jestli pojedou do Paříže. Ony napsaly, že jo, takže jsem se zeptala mamky a ta mi to svolila, takže v květnu jedem na měsíc do Paříže! To je prostě boží!! 

Další den, jsme byli na brusláku. Musela jsem přece vyzkoušet svoje nové lední brusle. Byly božské. Na brusláku jsem potkala i Elu a ta mi je záviděla, kdo by mi je nezáviděl kdyby je viděl. (nahoře obrázek) Nebo aspoň pro mě a Elu to byly ty nejlepší a nejkrásnější brusle co jsme viděly. Vím, jsem možná až moc namyšlená a nebo ne. No, užili jsme si to jako nikdy víc. 

Na nový rok jsem byla s mamkou. Sice jsme s Elou měly plány na silvestr a nový rok, protože jsem u ni měla spát. Ale brácha se ségrou odjeli a já mám mamku moc ráda na to aby jsem ji nechala samotnou na Nový rok doma. Protože toto je prostě Nový rok! A má se slavit hlavně s rodinou... Nechci udělat stejnou chybu jako minulý rok. To jsem jela do Domažlic za holkama u kterých jsem spala a potom jsem zjistila, že mamka byla doma sama a to já jsem z toho potom byla strašně smutná, takže to už nikdy víc nedopustím! ♥♥♥ Miluju svojí mámu... ♥♥♥

S mamkou jsme si to užily. Hrály jsme různé hry, sledovaly naše oblibené seriály, všechno spolu. Musím se přiznat bylo to lepší než na nějakých párty.