Příběh jedné holky

O dva roky později...

Jsou to už dva roky, co jsem tady do tohoto deníku nepsala. Nemohla jsem ho najít a už vůbec jsem neměla čas. Za ty dva roky jsem toho zažila spoustu. Lia zemřela a kvůli učení můžu chodit jen do jízdárny na koně. Jess už není malé štěně. Taky jsme se už zase stěhovali, tentokrát do Olomouce, protože tam mám školu. Brácha je v Pardubicích na vysoké. S Danielem už nechodím, ani nevím, jak na tom je. Nic méně ve škole nám oznámili, že na konci dubna se bude odlétat na měsíc do Paříže se školou. Holky mi napsaly, že tam poletí. Chtěla bych tam a strašně moc, ale mamka mi říkala, že na to nemá peníze. Podle toho co jsem se dozvěděla minule o té holce, co jsem nedopsala. Nakonec mi mamka řekla, že je to moje sestra a že jsem byla adoptovaná, já to brala v pohodě. Brácha se ségrou chodí, což se první zdá, že je to divné, ale vlastně nejsme sourozenci. Jo, a málem bych zapomněla, že ta moje sestra se jmenuje Klára. Takže vlastně žiju s mamkou sama.  S holkama jako je Simča, Zuzka a Adél s nimi si píšu. Studuji na střední v Olomouci. Našla jsem si tam kámošku Elu Kovrovou. Dneska je 21.12. ....

"Ahoj." řekla jsem u skříněk Ele.

"Ahojky Anet. Hele, nechtěla by jsi se mnou dneska do nákupáku? Musím jít nakoupit dárky na Vánoce." objala mě Ela.

"Jo, klidně, ráda s tebou půjdu, popravdě ještě taky nemám dárky." zasmála jsem se.

Ve třídě jsem taky seděla s Elou. Byli tam dva hezcí kluci. Jeden se jmenoval Petr a druhý Karel. Ela strašně jela po Petrovi. Taky, že by se k sobě hodili, ale i když je Karel celkem pěkný, nechci ho, chci pořád a stále jen jednoho ... Daniela.

"Folsenová?! Nečmárej si tam a dávej pozor! Na čmárání do bloku, máš čas o přestávce." seřvala mě učitelka na matiku.

A nechutí jsem dala svůj blok pod lavici. Po zvonění mi Ela vytáhla blok z pod lavice.

"Co to máš?" začala si číst mé soukromé věci.

"Ale... Jen historie." zasmála jsem se a vytrhla jsem ji blok z ruky.

"Ukaž, prosím. Z osmé třídy?" přečetla nápis na obalu bloku.

"Jo." 

"A ty si ho čteš? Nebo proč ho tady máš?" 

"Dopisuju." 

"O dva roky později?" podívala se na mě nevěřícně.

"Jo.." podívala jsem se na deník a narvala ho do tašky.

Po škole jsem šla s Elou na autobus. A napsala jsem mamce textovku.

Mami,

jedu s Elou do obchodu, pro vánoční dárky, takže se vrátím později, zatím pa. Aneta

V obchodě se mi líbilo strašně hodně věcí, ale já jsem mohla vybrat jen něco. Mamči jsem koupila tričko "Nejlepší máma na světě", nějaké knížky od její nejoblíbenější spisovatelky a nějaké další drobnosti. Holkám včetně Ely jsem koupila obří plyšáky, jako důkaz, že jsem na ně nezapomněla, bráchovi jsem koupila tři videohry a další takové a ségře velký polštář ve tvaru srdce a nezapoměla jsem také na Jess, té jsem koupila psí hračky a pamlsky. Po velkém nákupu jsem se vrátila domů a narvala jsem si dárky pod postel a běžela po schodech do obýváku pro balící papír.

"Kam tak spěcháš?" zastavila mě mamka.

"Zabalit dárky." usmála jsem se. 

Mamka mě pustila a s úsměvem na tváři zavrtěla hlavou. Dárky jsem zabalila. Vzdychla jsem a uviděla vedle sebe Jess, jak se mazlí. 

"Jůů. Málem jsem zapomněla, že tě musím jít ještě vyvenčit." vzala jsem Jess a seběhla schody.

"Jdu ještě vyvenčit Jess." řekla jsem celá udýchaná a hodila jsem na sebe bundu.

"Dobře, ale nevracej se pozdě!" volala na mě z kuchyně mamka.

"Jo, neboj." odpověděla jsem a vyběhla z domu ven. 

Šla jsem směrem k jízdárně. Věděla jsem, že jízdárna už bude zavřená, ale za jízdárnou byl pahorek, kde byla pohřbená Lia. Přišla jsem k jejímu hrobu, usmála se a sedla si na trávu. Byla už skoro tma, ale já jsem tam na chvíli chtěla zůstat. Prožila jsem si s ní hodně a bylo mi líto, když mi umřela. Umřela před dvěma měsíci. Už byla tma a já se vydala na cestu. Domů jsem došla v osm večer. Sundala jsem ze sebe bundu a šla s Jess do koupelny, kde jsem ji důkladně umyla a poslala jsem ji do svého pokoje. Vešla jsem do kuchyně a sedla si ke stolu. Než bych se nadála usnula jsem.

Další den...

Probudila jsem se s hlavou opřenou o stůl a mamka zrovna byla v koupelně. Když přišla do kuchyně usmála se na mě.

"Co tady dělám?" ptala jsem se ji.

"Byla jsi tak vyčerpaná, že jsi usnula jen co jsi přišla." usmála se a podala mi snídani.

Po snídani, jsem udělala ranní hygienu, vzala jsem si svačinu, dala jsem mamce pusu, oblékla jsem si bundu a šla jsem. Škola potom už ušla. Měli jsme volný den, takže jsme se dívali na film a potom jsme tančili podle Just Dance 4. Nikam jsem dneska nešla, šla jsem hned domů a znovu jsem si potom lehla a dělala to co normálně, každý den.