Narozeniny

167 12 0
                                    

Ranní budíček byl opravdu dokonalý. Místo klasického řevu dětí mě vzbudila šlehavá bolest. Byli Velikonoce a táta mě asi v šest hodin ráno vyšlehat do postele. Jelikož má sílu bolelo to, ale snažila jsem se bránit. Bylo mi to houby platný.

„Hody hody doprovody..." opakoval pořád dokola. No co tradice se musí dodržovat. Jenže to nebylo všechno.

Vylezla jsem z postele a měla jsem namířeno do obýváku lehnout si na gauč. To byla zase má každodenní tradice. Jenže jakmile jsem překročila práh pokoje, ozvalo se hlasité: „Všechno nejlepší!" ,,Klid, nemusíte hned po ránu řvát." řekla jsem a usmála se. Měla jsem narozeniny. Dokonce devatenácté. „To jsem ale stará rašple." Řekla jsem si v duchu. V obýváku byla má celá rodina i Domča a má nejlepší kamarádka Kachna.

Už jsem nebyla na vozíku, chodila jsem o berlích, nebo jsem se o to alespoň snažila. Jenže ty jsem používala pouze doma. Pokud jsem chtěla ven, musela jsem si zase sednout do vozíčku. Už jsem se alespoň cítila líp.

Velikonoce a mé narozeniny jsem oslavila částečně doma a poté s Dominikem a Kačkou. Po obědě, kdy už se nechodí s pomlázkou, jsme si vyšli do restaurace na něco dobrého. Ale u jídla to nezůstalo. Museli jsme to přece oslavit, tak jsme si zašli do baru na pár panáků. Asi jsme to trochu přehnali. Brzy pochopíte proč.

Kachna mi vyprávěla o lyžáku a o tom, o co jsem tam přišla. Už abych zase mohla jet s nimi.

K narozeninám jsem tedy dostala: našleháno, byla jsem polita ledovou vodou, získala jsem pár malých dárků o lásky a Kačky a ráno „úžasnou" kocovinku. Ta mi opravdu bodla.

Večer jsem přespávala u Dominika a opravdu jsme si to spolu užili, pokud mi rozumíte. Po dlouhé době to bylo opravdu dokonalé. Ráno jsem se vzbudila dřív než on a přitulila jsem se k němu. Nedokážete si představit, jak dokonalý pocit je se ráno probouzet vedle člověka kterého opravdu z celého srdce milujete. Byli jsme spolu už víc jak tři roky, možná tak tři a půl roku. Já jsem věděla, že je to ten pravý. Nikdy jsem nedokázala být s někým tak dlouho. Nevím, jak to udělal, ale úplně mě očaroval hned při prvním pohledu do mých očí. Hned vám řeknu proč. Má husté krásné černé vlasy, tmavě hnědé oči a je asi jen o půl hlavy větší než já. A ta jeho postava... dokonalé široká ramena jsou jeho předností, menší měkoučké bříško je dokonalé, pokud si na něm chcete odpočinout. Na co je vám namakaný kluk s tvrdým břichem který se k vám chová zle. Dominik se ke mně choval jako k mé malé princezně a já se s ním také tak cítila. Je slušně vychovaný a i přes to vypadá jako drsňák. MOŽNÁ jsem narazila na lepší ale jemu se nikdo nevyrovná. Jsem do něj až po uši zamilovaná. Po ránu mě dost bolela hlava, ale bylo mi to jedno. Byla jsem s ním a to mi stačilo.


Správné rozhodnutíKde žijí příběhy. Začni objevovat