Očima týraného koně

6. kapitola

,,Dany! Jdeme cvičit!" přišel ke mně Michal s ohlávkou a mrkvičkou v ruce. Pomazlil se se mnou a dal mi i mrkvičku. Poté mi nasadil ohlávku a k ní připnul i vodítko. Vyvedl mě před box, ale ani mě neuvázal, jen mi přehodil vodítko přes hřbet. Přečistil mi jen srst v oblasti sedla a podbřišníku. Dnes ale přinesl i sedlo, modrou podsedlovku a uzdečku. Osedlal mě a nauzdil a vyvedl mě před stáje. Opět jsme šli do kryté haly. Stáhl si třmeny, nasadil si přilbu, zkontroloval podbřišník a už konečně nasedl. Na trénink jsem se docela i těšil, protože s Michalem je to zábava, takový relax, ale zároveň i cvičení. Vykrokovali jsme si celou jízdárnu na prověšené otěži a potom mi ji přitáhl, ale jen trošku. Naklusali jsme též celou jízdárnu a potom začal i velké kruhy, diagonálou změnit směr a další jiné jízdárenské práce. Přešli jsme na cval, zkoušel i změnit nohu, vlastně na kontracval. Tohle mi moc nešlo, ale určitě se zlepším. Zastavili jsme a Michal utíkal dostavět překážky a různé kavalety atd. Až jsem si odpočinul a on to konečně dostavěl, znovu nasedl a vyjeli jsme. První jen přes kavalety položené na zemi. V kroku, klusu i cvalu. Potom jsme vyjeli na 2 křížky. Jupí, neshodil jsem nic! Ty měly asi kolem 70 cm. Potom na dvojbradlí, které měřilo 80 cm. A taky jsme si dali devadesáti centimetrové trojbradlí. To jsme si dali 2-krát a jednou jsem shodil, ale nic se nestalo, naštěstí. Jako poslední byl dvojskok a trojskok. Dvojskok měřil 70 cm a trojskok 80 cm. Nic jsem neshodil a Michal měl z toho očividně velkou radost. I já jsem byl na sebe pyšný. Nakonec mě vykrokoval a zavedl k boxu. Odsedlal mě, oduzdil, vytřel do sucha, schladil mi nohy, ale tentokrát mě nestrčil do boxu, ale odvedl mě do výběhu. Přiklusal jsem k ostatním koním, pozdravili jsme se naší konskou řečí, vlastně takovým tichým zafrkáním a jinak jsme se ignorovali, což jsem vůbec nečekal. Spřátelil jsem se s valachem apallosy a klisnou haflinga. Začalo se stmívat, ale já jsem byl pořád ve výběhu. *O.K. no, nevadí, já tu můžu zůstat venku se svými novými kamarády* řekl jsem si. Vyrazil jsem tryskem do kopce a ostatní koně za mnou. Pastviny byly kopcovité, takže to byla opravdu legrace. Chvíli jsme tam tak blbli, několikrát jsme si všichni vyhodili, pokopali a pokousali se, ale to vše jen jako hra. Unavení jsme skláněli hlavy dolů a klížily se nám oči a já jsem usnul jako první, jak jinak.