Očima týraného koně

18. kapitola

Je 5 hodin ráno a já nemůžu spát, protože je ve stáji rušno. Celou noc se hledala Aneta, ale nikdo ji neviděl. Vždy přijeli 2 koně a vystřídali se s dalšími dvěma konmi, kteří prohledávali jinou část lesa, který měl asi 50 km čtverečních. Taky bych se rád jel kouknout do lesa, jenže já zatím nemůžu klusat ani cválat, jen chodit v kroku. Uběhla hodina a zvenku se zase ozýval klapot dvojice koní, přijel do stáje, jezdci sesedli, odstrojili koně a vyrazili další jezdci. Já jen stál v boxu, znuděně jsem žvýkal stéblo sena a pozoroval dění kolem sebe asi celou noc. Přijeli další dva koně s jezdci a jeden se šel na něco zeptat doktora. ,,Tak co, pane doktor, viděl jste něco?" ,,Bohužel ne, a vy?" Jezdec se pousmál a z kapsy vytáhl kousek látky. Když se na ní ale koukli oba, úsměv se jim vytratil z tváře. Celý ten kousek látky byl od krve. Jezdec pokračoval ve svém vykládání. ,,Já jsem s Davidem vyrazil hlouběji do lesa, směrem k jeskyním, a po té cestě se táhl pruh krve. Krev byla i na několika stromech. No já nevím, jestli to Aneta přežila, pane doktor." Po chvilce přišel spolujezdec David. ,,Tak co, Filipe, řekl jsi mu o tom?" Filip přikývl a oba vzhlédli k doktorovi. Ten jen usilovně nad něčím přemýšlel. ,,Za světla se pojedeme podívat po těch krvavých stopách, musíme najít Anetino tělo jako důkaz toho, že jsme ji usilovně hledali a báli se o ni. Kvůli policii, pánové. Jen mám obavy, aby nás nezavřeli do basy, že jsme nehlídali malé dítě. Ještě vyšlu pár chlapů, aby se podívali ještě někde jinde po lese, už se začíná rozednívat takže za hodinu a půl vyjíždíme!" 5ekl doktor, Filip s Davidem mu to odkývali a šli pryč. Doktor již včera v noci zavolal Anetiným rodičům, kteří okamžitě přijeli a celou situaci sledovali. Matce i otcovi stékaly slzy po tvářích, ale až jim doktor ukázal kousek látky promočené od krve, matka se svezla na zem a brečela. Hodně. Bylo mi jich hodně líto, taky bych nechtěl ztratit svou dceru v domnění, že ji roztrhal na kusy medvěd v lese. Otočil jsem se zadkem k lidem a napil se z pítka. Asi hodina jsem tak postával a potom jsem se otočil zpět hlavou k lidem, aby jsem viděl ven.  ,,Hej! Davide! Filipe! Dostaneme se k té jeskyni autem?" ,,Jo!" Odpověděli sborově. Doktor se převléknul z bílého pláště do manšestrákových kalhot a přinesl televizi a postavil ji na stolek. ,,Takže, lidi! Já si nasadím helmu s GoPro kamerou a vy budete sledovat na této televizi to, co já vidím." Zapnul televizi, něco tam nastavil, jako ukázku si nasadil přilbu s kamerou a vyšel ven. Všichni na obrazovce viděli jako si to obchází okolo kruhovky. Přišel zpět, nasedl do terénního auta, nabral s sebou Filipa a Davida a odjeli. Na obrazovce jsme sledovali cestu, která se linula okolo výběhů, až vjeli na jezdeckou stezku. Zajeli dost hluboko do lesa. Uvidíme, jak se to vyvine...