Očima týraného koně

14. kapitola

Uběhl týden a dnes ke Den s velkým D. Já se budu moct konečně postavit na nohy! Vstal jsem hned ráno a už jsem uslyšel pana doktora, jak jde zkontrolovat koně ve stáji. Konečně přišla řada na mě! ,,Dobré ráno Dany, doufám že jsi se vyspal pořádně, protože dnes budeš muset být moc silný! Ukaž mi tvou nožku." Přišel ke mně a oddělal mi ortézu, odvázal obvaz a když jsem viděl svou jizvu po 2. , ulevilo se mi. Vypadal o moc lépe než před týdnem. Nožku mi prohmatal a opět namazal mastičkou. ,,Doneste mi prosím houbu s trochou vody, má tu nohu od krve a já ji potřebuju mít naprosto čistou!" A už doktorovi přinesli jeho pomocníci jeho požadovanou vodu s houbou. Nohu mi opatrně začal omývat teplou vodou...AU! Dotkl se mého citlivého místa a já kopl! Doktora přímo do hlavy! Splašil jsem se a chtěl jsem si stoupnout, jenže to bez pomoci nešlo. Všichni koně ve stáji se splašili a doktorovi pomocníci odtáhli doktora z mého boxu a rychle mě zavřeli. Doktor bezvládně ležel na zemi a z hlavy mu tekla krev. Ostatní ho rychle odvezli do nemocnice. *Co jsem to udělal?! *Ruffus nehybně stál a díval se jedním okem ven z jeho boxu. Ohlédl jsem se na mou nohu, která nebyla obvázaná, a na kopytě jsem uviděl několik kapek doktorovi krve. Bylo mi ho líto. Vždyt on mě celou tu dobu zachranoval a já mu udělám tohle! Ale? Někdo jde ke mně do boxu? Byl to jeden z doktorových pomocníků. Byl celý bledý, nevím, jestli z toho, co se stalo doktorovi, nebo z toho, že musí jít za mnou do boxu. Otevřel dveře boxu a celý se třásl. Pomalu šel ke mně, no, spíš k mojí noze. Opatrně na ni šáhl a já s ní cukl, protože mě projela husí kůže celým mým tělem. Šáhl na ní znovu a tentokrát to bylo v pohodě. Nohu mi obvázal, připevnil na ni ortézu, přinesl mu seno, pár jablek, vodu a odešel zkontrolovat ještě pár koní. ÍHAHÁÁ! Že by zase přijel nový koník? Z venku jsem uslyšel hlasité ržání a děj kolem jsem pozoroval škvírou ve stěně boxu. Přivedli bujnou, statnou, grošovanou klisnu. Byla opravdu moc krásná. Až když ji otočili z druhé strany, zvedl se mi žaludek. Celou pravou stranu měla odřenou, až do masa.  Říkali, že jela dopravníkem na závody, jenže se stala nehoda a ona po pravé straně svého těla sklouzla po silnici. Dali ji injekci na uklidněnou a zavedli ji do 2. boxu vedle mě. Celé tělo ji vydezinfikovali, hodili přes ni stájovou deku a ještě nějakou tu speciální ochrannou. Zkontrolovali ještě pár koní, včetně mě, a odešli. Kobyla stála a třásla se. Pravděpodobně šokem i bolestí. Pozoroval jsem ji škvírou v dřevěné stěně boxu. Chtěl jsem se jí představit, ale zarazil jsem se. Dnes toho má určitě až dost, radši se jí představím až zítra. Naposledy jsem se napil, snědl jsem pár jablek a sena a usnul jsem. Zdálo se mi, jak běhám po sytě zelených pastvinách s Ruffusem a tou novou klisnou...