Strašně moc ta noha bolela. Větší bolest jsem po tento moment nezažil.
,,Rychle, zavolejte zvěrolékaře a doktora!" volali nějací lidé, kteří se seběhli ke mě a Michalovi pomoct. Snažil jsem si stoupnot, ale nedařilo se mi to. Byl jsem hodně neklidný a koutkem oka jsem uviděl Michalovo tělo bezvládně ležet ve vodě vodního příkopu. Řechtal jsem na celé kolo a cítil jsem takovou smutnou atmosféru. Za chvíli k nám přiběhl doktor i se zvěrolékařem. ,,Klídek, Dany." Chytl mě za uzdu jeden z doktorových pomocníků a uklidňoval mě. Zvěrolékař mě pichl injekci proti bolesti, která po chvíli zapůsobila a já pomalu nevěděl, kde to jsem. Začal mě prohlížet nohu, ale smutně se zvedl, zavrtěl hlavou a odstoupil. ,,Bohužel, Dany má zlomenou pravou přední nohu a na ní i zároveň přetrhané vazy a s tím se nedá nic dělat. Jedině, aby se netrápil bolestí, ho utratit." Všichni zvážněli a chodili ke mně a hladili mě. Po chvilce jsem uslyšel houkačku sanitky a už Michala odváželi pryč do nemocnice. Pro mě za chvíli přijel bagr, obepnuli okolo mě různé popruhy a odvážel mě pryč. Cítil jsem, že tohle je můj konec. Až jsme přijeli na místo, upustili mě na zem a odepnuli ode mě ty popruhy. Ti hodní lidé, kteří na mě neustále promlouvali a hladili mě, odešli. Najednou okolo mě procházeli 3 takoví nesympatičtí chlápci.
,,Kluci! Kouknite! To by bylo maso! Běžte a naložte ho!" Zvolal a už běželi pro náklaďák. Pomocí lana mě na něj vytáhli.
,,Těš se, herko!" Řekli a každý do mě 1 kopl. Vyjeli jsme a asi za 2 hodiny jsme byli na místě. Stáhli mě na zem a odtáhle do uzounkého výběhu, ve kterém se mně podařilo se zdvihnout. Na zlomenou nohu jsem skoro nestoupl, ale stál jsem! Rozhlédl jsem se a okole mě byli koně všeho druhu - chladnokrevníci, sportovní koně, westernoví koně, hřebci, valaši ale dokonce i matky s hříbaty. Všichni jsme byli rozrušení a nikdo nevěděl, co nás čeká. Nějací chlapi vždy přišli s vodítkem, toho koně zbičovali až měl na těle krvavé šrámy a odvedli ho do takové staré, kamenné budovy. A tak se to opakovalo, až šel i nějaký chlap ke mně.
,,Pojď ty stará herko! Hni se!" Křičel na mě a začal bičovat. Ale já se nedal a kousl jsem ho. Znovu mě bičoval a kopal mě, ale to už jsem neměl dost sil na to, abych se vzpínal. *Nech mě, prosím, člověče, vzpamatuj se! Moc mě to bolí!*
ČTEŠ
Očima týraného koně
Short StoryAhoj, jmenuju se Dany a jsem valach Českého teplokrevníka. Byl jsem týraný a vyměnil jsem asi 10 majitelů. Jestli se chceš dozvědět něco o mé minulosti ale i přítomnosti, tak si přečti tento příběh. Ale nezapomeň, varuju tě, bude to maximálně smutný...
