Očima týraného koně

8. kapitola

Přesně za 3 dny je závod! Jsem nervní, bojím se, co se bude dít, ale já to nějak zvládnu! Ještě 2 tréninky a potom už bude! Mezitím když jsem přemýšlel, tak se otevřely vrata od stájí a Michal mi šel naproti s ohlávkou v ruce. ,,Dobré odpoledne, Dany, dnes a zítra budeme mít ještě trénink, a pak nastanou ty závody! Tak pojd." Nasadil mi ohlávku na hlavu, připnul k ní vodítko a vyvedl mě do uličky. Přinesl si kufřík s čištěním a začal mě hřebelcovat. Už po 5 minutách jsem se leskl jako zlato na slunci. Michal tedy už přinesl vínovou sadu od ESKADRONU , která obsahovala podsedlovku, bandáže a čabraku, a sedlo s uzdečkou od KENTAURA. Nachystal mě na jízdu a zavedl do venkovní jízdárny. U plotu se opíraly asi třináctileté holky, které mě sledovaly a něco si šeptaly. V jízdárně už byly nachystané překážky, které se skládaly z oxerů, kolmáků, křížků, dvojbradlí, trojbradlí, trojskoků, dvojskoků a nově, z jednoho vodního příkopu. První jsme si objeli kolečko v kroku, později v klusu a nakonec jsme nacválali. Překážky měli od 90 cm asi do 110 cm. První jsme najeli na 2 křížky, potom 3 kolmáky, 1 oxer, 2 dvojbradlí, 3 trojbradlí, u toho jsem jedno shodil a nakonec vodní příkop. Trochu jsem se bál a tak jsem poprvé odmítl skočit, ale potom už jsem to skákal v pohodě. Ještě jsme si skočili několik dvojskoků a trojskoků a potom asi třikrát jsme si celou tu dráhu skočili v jiných pořadí. Naklusali jsme, já si a volné otěži konečně protáhl krk a nakonec jsme zpomalili do kroku. ,,Šikovný chlapec!" poplácal mě Michal po šíji a sesednul. Odpočívali jsme u oplocení a v tu chvíli tam došly ty holky, které nás sledovaly. ,,Dobrý den, povozil byste nás na tom krásném hnědákovi?" Přišly a zeptaly se Michala. Ale jistě, ale jenom v kroku, už je unavený." A tak jsem povozil asi 3 ty holky a potom mě už konečně Michal zavedl do stáje, kde mě odsedlal, vyhřebelcoval, vysušil do sucha a dal do boxu. A já mohl v klidu zase přemýšlet o závodu...