FIGHT! [CZ]

14

Po škole jsme šli s Alexem ke mně domů, teda vlastně k mámě. Už jsem to nechtěla nazývat domovem. Sbalila jsem si všechny věci, přičemž Alex stál u dveří a každých pět minut zavolal: "Čistý vzduch, agentko C." Choval se jako magor, ale tak nějak jsem pod tou maskou cítila, že se mě jen snaží rozveselit.

Když to udělal asi po desáté, nevydržela jsem skrývat úsměv a zasmála jsem se. On se zatvářil uraženě, ale po chvíli se jeho rty roztáhly do obřího úsměvu. Už jsem měla dva kufry. V mém pokoji už byl jen nábytek. Stěny byly holé, a v místech, kde byly plakáty, byly světlé obdélníky. Poslední, co chybělo, byla taška s mými sportovními věcmi. Poklekla jsem před ni a začala ji proštrachávat. Rukavice, tílka, trička, kalhoty, ručník, lahev, a spousty drobností. Alex mi celou dobu koukal přes rameno. Když jsem se ujistila, že nic nechybí, zapnula jsem zip jedním rychlým pohybem a vstala. Přehodila jsem si tašku přes rameno a vzala jeden z kufrů. Zazubila jsem se na Alexe. Ten si odevzdaně povzdechl a zasmál se. Poťouchle jsem se usmála a vyšla z pokoje.

Sešli jsme ze schodů a odnesli zavazadla před dům. Přišlo mi, jako bych se stěhovala do hor. Matka stála před domem a po tvářích jí tekly slzy. Objala mě a já ji. "Opatruj se, holčičko," řekla mi. Uchechtla jsem se. "Mami, o víkendu tě přijdu navštívit," řekla jsem a otřela si slzu, která mi neposlušně vyklouzla z oka. Pořád to byla moje matka a já byla její dcera. Alex tam celou dobu nervózně přešlapoval, což bylo zvláštní. Většinou se všude choval tak nějak povýšeně, ale takovým tím dobrým způsobem. Všimla jsem si nové postavy, která se opírala o náš malinký plot. Vlastně spíš stála vedle něj. Došlo mi, že kdyby se ta postava opřela, velmi rychle by skončila rozpláclá na trávníku. Odtáhla jsem se od matky a chopila se tašky a kufru.

Vyšli jsme na ulici a já objala Chrise. "Tak s touhle ženskou to táta táhnul dřív?" řekl a skoro mi vytrhl kufr z ruky. Užasle jsem na něj zírala. "Jo. Přesně s tou to táhnul. A jestli s tím máš problém, obrať se na mě, protože já jsem výsledek jejich vztahu," řekla jsem a vyplázla na něj jazyk. "A nebo se na mě radši neobracej... Nemuselo by to pro tebe dopadnout dobře," řekla jsem. Chris na mě zíral, jako bych spadla z Marsu a začala mu vykládat, že planetu ovládnou růžoví sloni. "Já se umím náhodou dobře prát," řekl. Přikývla jsem. "To jistě umíš, ale přece bys neuhodil holku," řekla jsem nevěřícně. V duchu jsem se strašně smála. Alexovi z nás už evidentně muselo dost hrabat, protože se přesunul mezi nás, a tím nám oběma beze slov vzkázal, aby jsme drželi pusu. Musel na nás být vcelku komický pohled. Já a Chris jsme měli sklopené hlavy, jako děti, které se provinily. Naproti tomu Alex šel mezi námi s hlavou vztyčenou a vypadal jako kdyby byl náš otec. Potíž byla v tom, že děti by se asi určitě nesmály. Měli jsme oba sklopené hlavy jen proto, aby si Alex nevšiml , jak málo nám chybělo k tomu, aby jsme tady padli na chodník v záchvatu smíchu.

Chris už to nevydržel. "Hele, kámo," začal pomalu, " nechci se tě nijak dotknout, ale jako táta bys byl děsnej." Alex se na nás nevěřícně zadíval. Oba jsme se smáli. Jestli hledal někoho, kdo projeví soucit, byl na špatné adrese. Šlehl po mě uraženým pohledem. "To, že tohle udělá Chris, jsem věděl. Ale že i ty? Asi jste vážně stejná krev. Minimálně z poloviny," řekl. Chris si se mnou plácl. Trochu mi po tom brněla ruka, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Zanedlouho jsme stáli před domem. Chris chvíli zápasil se zámkem, nakonec jsme se ale dostali dovnitř. Nikdo tam nebyl. Chris si rychle skopl boty z nohou. Alex udělal to samé. Cítila jsem se trochu nesvá. Chris rychle vyběhl do schodů a vypadalo to, jako kdyby můj nejtěžší kufr nic nevážil. Alex rychle vyběhl za ním a v polovině schodů se na mě ohlédl. "Jdeš?" zeptal se. Přikývla jsem a vyběhla za ním. Octli jsme se v dlouhé chodbě. Podlaha byla pokryta světlým dřevem. Na obou stranách bylo sedm dveří. Až teď jsem si plně uvědomila, jak je ten dům velký. Poslední dveře vlevo byly otevřené. V nich stál Chris a usmíval se. Vydali jsme se za ním.