(Ne)Středem pozornosti

10.

Svůj zelený čaj jsem si přenesla do pokoje na stůl, na kterém jsem také měla položené sešity do školy s notebookem. Notebook jsem vzala do rukou a šla jsem do postele. Přikryla jsem se a vzala podložku a položila jsem si ji na klín. Na podložku jsem položila notebook tak, aby se nezahříval. Stiskla jsem mezerník aby se probral z režimu spánku a hned klikla na ikonku prohlížeče. Čekala až se mi načte hlavní stránka. Co jsem to vlastně chtěla... Stiskla jsem písmenko ypsilonu a dala enter, protože se mi ukázala webová adresa. Klikla jsem na kurzor a začala psát. 

Birdy - Shelter

Začala jsem vnímat píseň a najela na další záložku. Rozhodla jsem se, že se podívám na profil Jerremyho. Začala jsem zadávat heslo. Pomalu se to načítalo. Nevadilo mi to. Užívala jsem si slova písničky, kterou jsem si tiše zpívala. 

  I find shelter in this way
Under cover hide away
Can you hear when I say:
I have never felt this way?

Maybe I had said something that was wrong.
Can I make it better with the lights turned on?
Maybe I had said something that was wrong.
Can I make it better with the lights turned on?

Can I be?Was I there?
It felt so crystal in the air
I still want to drown whenever you leave
Please teach me gently how to breathe

And I'll cross oceans like never before
So you can feel the way I feel it too
And I'll send images back at you
So you can see the way I feel it too

Maybe I had said something that was wrong
Can I make it better with the lights turned on
Maybe I had said something that was wrong
Can I make it better with the lights turned on  

Text pokračoval, ale přestala jsem ho vnímat. Vnímala jsem jen melodii.  
Jerremyho profil byl vskutku zajímavý. Samé fotky s tou courou... Myslím tím Heidi. Asi musí být opravdu šťastný. Jestliže je šťastný, jsem ráda. Ten kluk sice není můj kamarád... Tak proč jsem brečela? Proč jsem se v tu chvíli cítila tak zle? Cítím snad k němu něco? Tohle se ještě nestalo... Nikdy jsem to nezažila. 

Uprostřed mých myšlenek vyletěla zpráva. Pomalu jsem své oči otevřela. Slzy se vyvalily ven a jako velké těžké balvany se valily po mých tvářích. Pomalu stékaly na krk nebo upadly na hrudník. Cítila jsem se zmatená... 

Jerry: Am? Můžeme si promluvit? 

Am: O čem chceš Jerry mluvit? :)) Však se nic nestalo. 

Jerry: Něco jo, když jsi po tom nedošla do školy :/

Am: Bylo mi zle :))

Jerry: Nehraj to na mě. I tvůj brácha se na mě zvláštně díval. 

Am: Nic nehraju. Vážně mi jen nebylo dobře :))

Jerry: A už ti je lépe? 

Am: Nikdy mi nebylo lépe. 

Jerry:  Takové ironické. 

Am: Jerry? Můžeš pro mě něco prosím udělat? 

Jerry: ??? A co??

Am: Nech mě teď nějakou dobu být.

Jerry: Am? Ale.... 

Am: Ale? Jerry bude to tak lepší. Nech mě být... Prosím. 

Jerry: Dobře. Jak si přeješ.

Am: Děkuji. 

Jerry: A Am? Chtěl jsem ti už dnes říct, že tě mám rád :/ :)

Am: Lepší by to bylo do očí, ale i tak děkuji :))

Jerry: Nemáš zač. 

Bylo mi na nic... Stále jsem brečela. Neunesla jsem to. Musela jsem to udělat. Nic jiného mi nezbývalo. Nechci se s ním bavit a dělat, že se nic nestalo. Nebylo by to fér... A bolest by mě pomalu pohlcovala. Uzavřela bych se ještě víc. Co mám teď dělat? Zamilovala jsem se do kluka, který se zamiloval do holky, kterou nesnáším. Ona mi to udělala naschvál. Věděla, že se mi líbí. Věděla to! 

Potřebovala jsem si s někým promluvit... Ale s kým? Zašla jsem na neznámou webovou adresu, kde jsem si psala s náhodným člověkem... On neznal mě, já neznala jeho... Zkoušela jsem to poprvé a tak nevím, jaká jsou pravidla.