(Ne)Středem pozornosti

17.

Pondělí.. Škola... První co mě napadne při těchto slovech je Jerremy. Zase ho uvidím. A ne že jen uvidím, ale i uslyším a ucítím jeho vůni. Musím ho ignorovat. Počkat... já jeho? Řekla jsem, ať mě nechá. To on mě má ignorovat. 

Zvedla jsem se z postele rovnou zamířila ke koupelně. Vešla jsem a pohlédla na zrcadlovou stěnu, v níž se odrážela hubená blondýnka, s modrými očkama. Usmála se. Ona se na mě usmála!! Musela jsem se smát nad tou myšlenkou.  Svlékla jsem si pyžamo a vlezla do sprchy. Otočila jsem kohoutkem a začala tryskat studená voda. Lekla jsem se. Poté se začala pomalu ohřívat až tekla požadovaná teplota vody. Začala jsem se mýt. 

,,Tak to by bylo." Řekla jsem, když jsem si na sebe vzala spodní prádlo a prohlédla jsem se v zrcadle. ,,Měla bych začít cvičit." Řekla jsem si pro sebe a přistoupila k umyvadlu a vytáhla si kartáček na zuby a nanesla pastu. Čištění zubů mě velmi bavilo. Tvářila jsem se u toho tak nějak všelijak a vždy jsem se smála u nového obličeje. Vzala jsem do ruky mobil a vyfotila se. Nevím co mě to popadlo. Měla jsem najednou tak dobrou náladu. Vypláchla jsem si pusu a šla se obléct.

Přešla jsem ke skříni plné oblečení všech barev. Začala jsem vybírat. Když jsem si konečně vybrala černé legíny, fialové tílko s nápisem "INTELIGENT WELCOME", černý huňatý svetr a řetízek s náramky.

,,Dobré ráno" Pozdravila jsem George a usadila se ke stolu. ,,Dobré Am, dneska dobrá nálada?" Zasmál se.

,,No.. Asi ano" Začali jsme smát oba dva. ,,Jaký si dáš čaj?" ,,Jahodový" Odpověděla jsem a snědla rohlík se šunkou. ,,Měli bychom dneska nakoupit." Prohodil. ,,Tak já půjdu. Ty se musíš učit na ty zkoušky." Dojedla jsem a dala talíř do myčky. ,,Ve středu by se měla vracet máma, ale není to jisté. Mohla by tam zůstat ještě týden." Oznámil George dívajíc se do mobilu. ,,Tobě píše?" Zeptala jsem se a přišla blíže. ,,Jo, prý ji máš napsat" Usmál se zhasl mobil. ,,Já ji napíšu, až dorazím do školy. Dobře?" Zeptala jsem se. ,,Mě je to jedno. Já už jdu tak čau!" Ozvalo se od dveří. Nestihla jsem ani odpovědět, protože se ozvala rána, jak s nimi George práskl. 

Vyběhla jsem nahoru do pokoje a popadla vak. Přemýšlela jsem, zda mám vše. Mobil, učení je připravené, mohu vyrazit. Sešla jsem schody a nazula si vansky. Byly to mé oblíbené. Samozřejmě musely nést černou barvu. Sluchátka jsem vzala z botníku, stejně jako klíče. Otevřela jsem dveře a následovně zase zavřela, jako to dělají normální lidi a ne že vyjdu a třísknu s nimi jako George. Zamkla jsem a sluchátka zasunula do díry, která se nacházela na horním hřbetě mobilu. Špunty jsem zarazila do uší a rozsvítila mobil. Stále se tam objevovala ta a samá fotka s Jeremym. Nechtělo se mi ji mazat. Přejela jsem po displeji a našla vhodnou písničku... Band of Horses - The Funeral. Milovala jsem tu písničku. Připomínala mi toho tolik...