20.

124 12 0
                                        


,,Paule?" Vykřikla jsem v zákulisí. ,,Ano Amélie?" Odpověděl odněkud Paul. ,,Kde jsi?" Položila

jsem otázku.

,,Tady." Slyšela jsem za svými zády. ,,Kde jsi byl?" Usmála jsem se na něj. ,,Upravit ti mikrofon" Úsměv mi vrátil. ,,Cože? Mě? Ale já zpívat nebudu. Jen... Myslela jsem, že jen zazpíváte mou písničku... Tedy tvou. Promiň." Vyhrkla jsem ze sebe všechny ty slova. ,,Am? Vážně sis tohle myslela? Budeš zpívat! Zpíváš úžasně a naše kapela tě potřebuje! A ano, je to tvá píseň." Řekl s klidem. Jakoby neměl žádnou trému. Vystupovali již za čtyři hodiny před celou školou.

,,Nevěděla jsem, že máme na škole tak úspěšnou kapelu." Snažila jsem se změnit téma. ,,No a to jsi ještě neviděla náš kanál na YouTube." Šibalsky se usmál. ,,Lidi?" Řekl Alex – Jeden člen z kapely. ,,Alexi? Co potřebuješ?" Zasmál se klidně Paul. Dnes měl opravdu dobrou náladu. Vždy se mi líbilo, jak je klidný, smějící se, optimistický. ,,Je tu nějaký Jerremy a chce mluvit s Am, ale mám se ji nejdříve zeptat." Řekl zmateně. Všichni se podívali na mou osobu. Přišlo mi to tak ponižující, tak neobvyklé. Jako bych byla panovnicí Velké Británie. ,,Nechci s ním mluvit." Odpověděla jsem posmutněle. Sedla jsem si na kraj pódia. ,,Amélie... Mám mu něco říct?" Zavrtěla jsem hlavou do záporu. ,,Jsem tvůj kamarád. Řekni mi.." Posadil se vedle mě a pohladil po zádech. Hlavu jsem měla sklopenou, jako by mě za chvilku čekala poprava. ,,Co ti udělal? Ublížil ti? Proč s ním nechceš mluvit?"

,,Paule, já jsem ti to řekla." Šeptla jsem. ,,Amélie... Neřekla jsi mi to. Ne celé. Jen jsi řekla, že jsi se s ním pohádala." Řekl starostlivě. Oddechla jsem si a zvedla hlavu. Alex už asi šel vyřídit můj vzkaz Jerremymu a v místnosti jsme byli jen já a Paul. ,,Stalo se to, že jsme se poznali. Přistěhoval se naproti mně a když mě oslovil, byl první člověk, co mě oslovil od.." Odmlčela jsem se. ,,Nemusíš to říkat pokud nechceš." Řekl klidně a dále poslouchal. ,,Ne, já chci." Opáčila jsem. ,,Od doby, co mi umřel můj nejlepší kamarád. Jmenoval se James a znala jsem ho už od narození. Bydlel hned naproti nám. Přesně tak.. Tam, kde teď bydlí Jerremy." Utřela jsem si slzu a pokračovala. ,,Srazilo ho auto a už na místě byl mrtvý.. Do dneška si to vyčítám. Měla jsem jít s ním do toho kina.. Neuposlechnout rodiče. Kdybych to tak věděla a-" ,,Nemůžeš za to Amélie. Byla to nešťastná náhoda." ,,Ale ano. Mohu." Odpověděla jsem a už jsem se nebránila. Nechala jsem slzy volně téct. ,,Pak když umřel, nechtěla jsem s nikým mluvit. Všechny jsem od sebe odháněla a když za mnou přišla Heidi, že se chce bavit a já odkopla ji, i celou její partičku, začala se mstít. Odháněla ode mě lidi. Na chvilku jsem si myslela, že je to užitečné, protože nemusím všechny odhánět já, že to za mě dělá ona. Uviděla mou spokojenost a začala mě pomlouvat a šikanovat.. Ale zpět k Jerrymu. Když jsme se seznámili, Heidi uviděla, že mám oči jen pro něj a naopak. Nevím, jak to udělala, ale když s ním začala chodit, vzala mi tak dalšího člověka. Byla jsem na dně a když mi psal, chtěla jsem, aby mě nechal. Nechtěla jsem mít s Heidi problémy a tak jsem mu napsala, ať mě nechá být. Ale on to nechápal. Zastavil si mě dnes před školou, že se mnou potřebuje nutně mluvit, když jsem však odmítla, naštval se. Zatáhl mě násilím na stranu a ptal se, proč se s ním nechci bavit. Vysvětlila jsem mu to. On na mě začal křičet, že Heidi není taková, jakou ji vidím. Že je hodná.. To je vše. Nechci na sebe nechat křičet." Dovyprávěla jsem dlouhý příběh. Slané cestičky od slz už pomalu uschly. ,,Amélie. Já ti věřím. Vím, jaká je. Prošla sis peklem a chci ti říct, že já tě neopustím. Už dlouhou dobu sleduji jaká jsi. Chtěl jsem tě oslovit, ale bál jsem se." Hlesl. ,,Bál jsem se, že mě pošleš pryč." Dokončil větu.

,,Já... Kdybychom jsme si nepsali, nebo kdybych věděla, že na druhé straně sedíš ty.. Asi bych tě pryč poslala. Jsem ráda, že jsme přátelé." Usmála jsem se. ,,Já také." Úsměv mi oplatil.

Pomalu se ke mně přiblížil a objal mě. Objetí jsem mu opětovala. Cítila jsem se najednou tak bezpečně... Tak bez starostí a jako dřív... Když tu byl James.

Čaute, po dlouhé době je tu zase Fallen :333

Díky za každý follow. Vážím si toho <3 :3

(Ne)Středem pozornostiKde žijí příběhy. Začni objevovat