Pohled Amélie
,,Paule?" Vyhrkla jsem jeho jméno. ,,Ano?" Usmál se zářivě bílým úsměvem a upíral na mě své oči. ,,Já.." Nevěděla jsem, jak to říct.
,,Aha.. Už se mnou nechceš nic mít. Chápu." Řekl s mírně naštvaným hlasem a zabodl svůj pohled do země. ,,Ne.." Šeptla jsem. ,,Ne? Tak co teda? Jdeš radši za tím druhým? Tak to je?" Vykřikl a rozhodil rukami. V tu chvíli jsem nevěděla, co myslí.
,,Paule já-" Chtěla jsem říct, co se stalo.
,,Ne Amélie. Už ti nebudu plést hlavu.." Řekl tiše a otočil se a kráčel směr neznámo, pryč ode mě.
,,Paule!" Vykřikla jsem. Zastavil se. ,,Co ještě chceš?" Otočil se s otázkou a v jeho očích byly vidět slzy.
,,Já.." Popošla jsem blíže. ,,Ty? Ty co?"
,,Vzpomněla jsem si. Měli jsme autonehodu... V tvým autě. Jeli jsme sami, zatím co kluci z kapely jeli autobusem a.." Neměla jsem sílu to doříct. Rozbrečela jsem se a spadla na kolena. Svůj obličej jsem věnovala svým dlaním a spustila slzy.
,,Am.." Slyšela jsem jeho chraplavý hlas. Sklonil se ke mě a rukou mi sjel po zádech. ,,Podívej se na mě Amélie. Prosím." Žádal.
Nechtěla jsem se na něj dívat. Ne, když vypadám takhle. Rozbrečela jsem se ještě víc. ,,Omlouvám se. To jsem nevěděl. Jsem idiot." V tu chvíli jsem se zvedla a padla mu kolem ramen a brečela ještě víc. Třásla jsem se. Nevěděla jsem v tuto chvíli, jak se mám cítit. ,,Paule?" Šeptnu.
,,Amélie?" Řekne mé jméno pomaleji a zřetelněji. Zadívám se do jeho očí a usměji se. Jsem šťastná.
,,Počkej, teď se nelekej." Kývla jsem. Pomalu položil prst na mou tvář a setřel mi slzy.
,,Paule?" Vyhrkla jsem jeho jméno.
,,Ano?" V tu chvíli jsem přemýšlela, co jsem chtěla.
,,Miluju tě." Šeptla jsem. ,,Však já tebe." Objal mě.
,,Neměli bychom to říct ostatním?" Kývla jsem.
Běželi jsme to všem říct... Nemohla jsem uvěřit, jaký zázrak se stal a jaký se v budoucnu stane... Ale to už je jiný příběh...
Ještě se však uvidíme...
Vaše Amélie.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Dopsala jsem poslední stránku svého příběhu... Svého příběhu.... Chybí však ještě epilog... Je to můj příběh bez konce, ale tento už musí skončit ať už chci, nebo nechci...
Předposlední díl :/
Pochopili jste konec? :OO
Kdo ne tak vysvětlivka; Amélie psala příběh o sobě.. Co prožila a v epilogu prozradím, jak se postavy příběhu postarali o svůj život...
Snad se příběh líbí... Už dlouho jsem vymýšlela konec... A bylo to vážně těžké... Budu ráda za názor v komentářích nebo ve zprávách. Samozřejmě mě potěší i hvězdička :))
-Fallen
ČTEŠ
(Ne)Středem pozornosti
Teen FictionPříběh o Amélii, která není na škole nijak známá. Ničím nevyniká, průměrná žačka a tak o ni málokterý učitel ví. Amélie je velmi uzavřená a tichá... Bude to tak napořád? Nebo ji jazyk rozváže Jerremy, který se nastěhuje naproti ni a nedá pokoj, do...
