8.

145 14 0
                                        


JERRY: Dobré ráno! Vstávat a cvičit! :P 

Vzbudila mě SMSka... Jerry... Proč?? Pomyslela jsem si.

AM: Jsi blázen nebo jo? Děláš si srandu? Je pět hodin ráno.

JERRY: No právě!! Musíš vstát!!

AM: Mám od devíti. Spím do sedmi. -.- aghh

JERRY: Cože?? Aha.. Tak to ještě spi :PP 

AM: Už neusnu :/ 

JERRY: Velmi se omlouvám.. Můžeš ven?

AM: Cože?? Zbláznil ses? 

JERRY: Tak dobrá. Za půl hodiny v parku za rohem. Budu čekat :P 

AM: Ale co když nepřijdu? 

JERRY: Přijdeš. Vím to.


,,Já věděl, že přijdeš!!" Vyjekl Jerry sedíc na lavičce v té kose.  ,,No, jdu ti jen poděkovat za vzbuzení." Hlesla jsem a sedla si vedle něj. ,,Není ti zima?" Zeptal se se smíchem. ,,Je" Šeptla jsem. ,,Zvedni se." Pošeptal a já poslechla jako omámená. ,,Tady." Ukázal na klín. ,,Jsem těžká" Zasmála jsem se. ,,Sedej." Nedal si říct. Pomalu jsem se posadila na klín. ,,A co vůbec posloucháš za hudbu?" Zeptal se, aby ukončil dlouhé ticho. ,,Chceš to slyšet?" Zeptala jsem se a vytáhla telefon. ,,Samozřejmě." Odpověděl. Nabídla jsem mu jedno sluchátko a druhé jsem si vzala já. 

,,Tohle." Řekla jsem a pustila písničku What You Need - Bring Me The Horizon. Chvíli zíral do země, poté vzhlédl, nadechl se. Vydechl. Sledovala jsem ho a u toho jsem si užívala melodii, která pomalu dohrávala. Jeho oči vzhlédly na mě. Vyndal si sluchátko a podal mi ho. Uklidila jsem je i s mobilem. Mlčky jsme seděli.. 

,,To bylo.." Řekl. ,,Bylo??" Zeptala jsem se ho s úsměvem. ,,Musíš mi ji napsat! Byla úžasná!!" Vyjekl se smíchem. ,,To bylo moje ucho!!" Vykřikla jsem a chytla jsem si ho. ,,Tolik jsem snad nekřičel, ne?"  Zasmál se. Slezla jsem z klína a podívala se na hodiny. ,,Ne, ale bolelo to. Máme ještě hodinu a mě je zima. Co takhle si dát kafe?" Zeptala jsem se. ,,To mě jako zveš na rande?" Zeptal se a šibalsky se usmál. ,,Možná.." Řekla jsem tajemně a vzala si tašku. ,,Beru to jako ano!" Slyšela jsem za sebou. ,,Ber si to jak chceš. Stejně nejsme kamarádi." ,,Pravda, když spolu chodíme" Šeptl. ,,Cože?? Nee!! Není to rande! Jdeme jen na kafe!" Vypískla jsem. ,,Tak proč se červenáš?" Zeptal se. ,,Já.. je zima sakra!" Zasmála jsem se. ,,Am stůj." Řekl a chytl mě za zápěstí. ,,Co?" 

,,Usměj se." Řekl, když vzal svůj mobil a zapnul přední kameru. ,,Vážně chceš se mnou fotku?" Vypískla jsem. ,,S člověkem, s kterým se bavím jako kamarád a kamarádi nejsme... eh... kdo by nechtěl fotku!" Řekl s nadšením. ,,Tak dobrá." Kývla jsem. ,,Sýýýýr!" Vyjekl a vyfotil nás. ,,To je hezká fotka." Usmál se.  ,,Pošleš mi ji?" Zeptala jsem se. ,,Samozřejmě." ,,Díky" 

Ruce jsem si rychle položila na tváře. Byla pravda, že se červenám a nebylo to od zimy. Může za to on...

(Ne)Středem pozornostiKde žijí příběhy. Začni objevovat