25.

111 13 0
                                        

(Pozn.aut.: Ahojte. Na začátek chci zase upozornit na song nahoře.. Zase bych vám řekla, kdy si ho k tomu čtení máte pustit pro lepší atmosféru <3)



Pohled Jeremyho

Hned jak jsme odešli z nemocnice, popadl mě pocit viny... Mohu za to, že je teď v nemocnici...  Proč jsem se o ni nepostaral? 

,,Hej Jery, mohu na slovíčko?" Slyšel jsem hlas za sebou. Otočil jsem se a uviděl George, jak si to ke mě hezky kráčí s naštvaným výrazem. Mlčel jsem. 

,,Chci se tě zeptat na jednu věc." Zněl rozzuřeně. Nikdy jsem ho takhle naštvaného neviděl. ,,Můžeš. Pokud mi nechceš ihned ubalit." Řekl jsem s poklidem. ,,Chtěl bych se tě zeptat... Budeš se starat o Amélii? Já musím jet do Norska ohledně mé školy i s Jess a máma nebude moct pořád lítat mezi nemocnicí, domovem a prací." Vydrmolil rychle. 

,,Co-cože? Mám se postarat o Amélii?" Vyhrkl jsem a nemohl tomu uvěřit. ,,Ano. Přines ji deník, mobil s hudbou, sluchátka a nějaké fotky co má na poličce v pokoji. Doporučil nám to ten doktor." Odpověděl a odkráčel za Jess, která mu dala polibek na rty. Vzali se za ruku a odešli k autu. Pak už jsem jen slyšel nastartování vozidla a následné zvuky pneumatik. Povzdechl jsem si a vzpomněl jsem si na největší chybu, co jsem kdy udělal... Opustil jsem Amélii....

Nasedl jsem do svého auta nesouc značku Nissan Gtr Nismo. Bílé auto zářilo už z dálky. To jsem měl vždycky rád. Našel jsem ho rychleji. Nastartoval jsem ho a poslouchal zvuk motoru, zněl úžasně. Rozjel jsem se a pustil si k tomu svůj oblíbený song; Goodbye Agony od Black Veil Brides.  (Teď :D )

  Heaven's gone, the battle's won
I had to say goodbye
Lived and learned from every fable
Written by your mind
And I wonder how to move on
From all I had inside
Place my cards upon the table
In blood I draw the line
I've given all my pride

Living a life of misery
Always there, just underneath
Haunting me, quietly alone
(It's killing me, killing me)
Dead and gone, what's done is done
You were all I have become
I'm letting go of what I once believed
So goodbye agony

I watch the stars and setting suns
As the years are passing by
I never knew that hope was fatal
Until I looked it in the eye
And now I'm not sure I am able
To reach the other side
I'm casting out the light

Zpíval jsem si úžasný text písničky plné citů. Pomalu jsem dojel k Améliinu domu. Zaparkoval a rozhlédl se. Píseň stále slyšitelně hrála v mém autě. Pousmál jsem se a tiše si zazpíval poslední sloku. 

  Living a life of misery
Always there, just underneath
Haunting me, quietly alone
(It's killing me, killing me)
Dead and gone, what's done is done
You are all I have become
I'm letting go of what I once believed
So goodbye agony
Goodbye agony
Goodbye agony...

Zazvonil jsem a vyčkal, zda někdo přijde otevřít. Po několika minutách nikdo nepřišel. Co teď?

Vzpomněl jsem na náhradní klíč pod květináčem s růžemi. Přešel jsem po písečném chodníčku dále do zahrady, která se pomalu probouzela do jara. Kráčel jsem dál a dál. Přímo mě ta zahrada vtahovala. Uviděl jsem oranžový květináč, který byl pomalovaný. Když jsem byl blíže, uviděl jsem na něm jména a nad nimi bylo napsáno; Nejlepší (ne)přátelé... 
Prohlížel jsem si květináč až jsem uviděl své jméno. Jeremy - Ten co tu není a občas mi schází. 

Přečetl jsem si nápis a cítil jsem, jak se mi nahrnuli slzy do očí. Pootočil jsem znovu květináč a spatřil další jméno. Paul - Ten, který tu byl, když ostatní odešli. Nejlepší přítel, kterého jsem kdy měla.

Do očí se mi nahrnuly slzy. Asi jsem měkota. Popadl jsem klíč od domu a šel rychle zpátky ke dveřím a odemkl jsem...


Ahojte <3
Tady je další část! Moc Vám chci poděkovat za všechny votes, reads a hlavně komentáře <3 Díky moc.
Tak bych chtěla říct, že teď nemám tolik času na psaní, protože mám před přijímačkami a tak se musím učit... Snad se zase brzy ozvu <3
-Fallen 

  


(Ne)Středem pozornostiKde žijí příběhy. Začni objevovat