(Ne)Středem pozornosti

19.

Pomalu jsem procházela školou, když v tom mě zastavil učitel hudební výchovy. ,,Amélie Secrets?" Řekl mé jméno. Otočila jsem se. ,,Ano?" Řekla jsem. 

,,Jdete právě včas. Už na vás čekáme!" Řekl s nadšením. 

,,O co tu jde?" Byla jsem zmatená. 

,,Hned uvidíš. Je to překvapení." Zatvářil se tajemně. Šli jsme dlouhou chodbou a pak po schodech dolů. Zaklepal a hluk v hudebně utichl. Bylo to zvláštní. 

,,Vejdi." Šeptl a pohladil mě po vlasech. Byl to jediný učitel, který mě měl nejradši. Pomalu jsem stiskla kliku a otevřela dveře. Vzhlédla jsem a najednou se mi málem zastavilo srdce.. Pak začalo bít jako splašené... 

,,To.. To nemůže být..." Šeptla jsem. Neměla jsem slov. Mé oči se začaly plnit slzami štěstí. 

,,Možné? Ale ano drahá Amélie. Je to možné."  

Stál tam... V celé své kráse... Neměla jsem slov. To se mi jistě jen zdá.

,,Paule? Ale ... jak... jak ses tu objevil? Neřekla jsem kam chodím na školu. Ani kde bydlím. Kde jsi to zjistil?" Vyhrkla jsem.  

,,Já ti také neřekl, kde bydlím a studuji. Říkal jsem, že znám jen jednu Amélii... A to tebe." Přišel ke mě. Neudržela jsem se a objala ho. 

Nemohu tomu uvěřit....

,,Ale... jak to?" Zeptala jsem se se smíchem a utírala si slzy. ,,Neptal jsem se tě a teď... Víš jak bude školní ples?" Zeptal se. ,,Ano?" Vyhrkla jsem. 

,,Budeme tam s klukama vystupovat a když jsi nám pomohla s písničkou... Všiml jsem si, že nádherně zpíváš. Nechceš vystupovat s námi?" 

,,Děláš si srandu?" Vyhrkla jsem. ,,Tak ne... Vím... Myslel jsem si, že nebudeš chtít." Hlesl a zesmutněl. ,,Paule! Já chci!! Pane bože! Díky!!" Vykřikla jsem a začala jsem se smát. ,,Takže ano?" Zeptal se. 

,,Ano!!" 

Ahojte :)) 
Toto je slíbený příběh :33 
Promiňte, ale měl být zveřejněn už na  Valentýna, ale měla jsem něco lepšího na práci ;) 

Snad se vám bude líbit. 
Chci ho věnovat svému přítelovi Ondrovi... Zaslouží si to... Pro to co pro mě dělá... Za to, že mě vždy rozesměje, zvedne náladu, podrží mě. Byl tu vždy pro mě... Děkuji. <3
A ještě chci poděkovat za inspiraci svému nejlepšímu kamarádovi Dejvovi. Díky Dejve. Bez tebe bych to nenapsala :D A neměla nápady :D 
Přeji všem co toto čtou, dodatečně šťastný Valentýn a Vy co jste sami, nezoufejte. Někdo si Vás najde ;) .... A když ne, podívejte se do zrcadla a před Vámi stojí ten nejlepší člověk. Vždy ten nejlepší, nejhezčí, nejmilejší a ... prostě vše nej <3 
Děkuji za podporu co pro mě děláte a že mě sledujete!! Za chvilku budu mít svou první stovku a to jen díky Vám. Ještě jednou díky... 
PS: Toto není konec příběhu, nýbrž jeho začátek ;) 
Vaše FallenUnicornKeth <3