Seděla jsem na parapetu a koukala na večerní letní Londýn. Pozorovala jsem lidi co si užívali těch pár teplých a bezdeštných dní tady. Vypadali šťastně, ne nevypadali oni byli.
To jen ty pořádně nevíš co to znamená.
Už odmalinka jsem měla smůlu, tatínka jsem nikdy neměla. Maminka trpěla roztroušenou sklerózou, což se bohužel hodně podepsalo na její psychice a od mých 12 let nevěděla kdo jsem, ve 14 zemřela. Zůstala jsem sama.
Bydlela jsem potom rok u tety, která na mě byla mooc hodná a vzala mě za svou. Po tom jsem se dostala na internátní školu kde jsem strávila následující 4 roky. Moc přátel jsem zde neměla, vlastně je Barbaru a Dominiku. Byli to sestry a pamatuju si, že ony mě naučili poslouchat one direction <3.
Když jsem je začala poslouchat zdálo se mi, že je všechno v pohodě. A taky se mi život celkově zvedl!Odmaturovala jsem a úspěšně se dostala na žurnalistiku. Kde jsem se seznámila s Julinkou, a pořád jsem bláznila po klucích. Jenže stále mému životu něco chybělo.
Láska.
Pak jsem potkala jednoho kluka a byla jsem do něj bezhlavě zamilovaná! Jenže on pak odešel. Ze dne na den, a nic jsem o něm nevěděla.
Zhruba po roce jsem ho potkala. Seděl ve starbucksu a byl šťastný.
Pak ty problémy s tím dostat vůbec nějakou práci.
A když se na mě konečně usmálo štěstí a já potkala Dannyho, zamilovala se až po uši a můj život dostal smysl, se Dan začne chovat takhle!?
Z mé deep chvilky mě vytrhl jeho samotvý hlas...
"Lili na tady máš ten čaj, a řekni mi prosím co se stalo proč si brečela a čeho se bojíš?"
Zněl opravdu ustaraně. Kdybych se už tolikrát nespálila myslela bych si snad i že mu na mě záleží..Ale nebuďme naivní..
"Já.." zlomil se mi hlas a opět jsem začala plakat. Nedokážu na to pomyslet. Nejde to vyslovit.
Niall ke mě pomalu přišel a objal mě. V tom obětí byla cítit starost.
Kreslil mi špičkami prstů kroužky na záda a druhou rukou mě hladil po vlasech.
Šeptal mi uklidňující slova a musím uznat, že to zabíralo.
Po chvilce jsem se odtáhla a opět si sedla na parapet. Přitáhla si čaj a začala...
"Ni..on... přišla jsem domů a on na mě křičel, co si o sobě myslím, jak si dovoluju trávit s tebou čas..a že jestli to udělám ještě jednou tak uvidím pak řval něco o tom že mu mám udělat večeři nebo dostanu a pak na mě plivl. Hrozně jsem se ho bála. Jsem do něj zamilovaná, jen nevím kam se poděla ta tvář kterou miluju.." Poslední slova jsem už skoro špetala.
POHLED NIALLA:
"Ni..on... přišla jsem domů a on na mě křičel, co si o sobě myslím, jak si dovoluju trávit s tebou čas..a že jestli to udělám ještě jednou tak uvidím pak řval něco o tom že mu mám udělat večeři nebo dostanu a pak na mě plivl. Hrozně jsem se ho bála. Jsem do něj zamilovaná, jen nevím kam se poděla ta tvář kterou miluju.." Poslední slova už skoro špetala.
Bolelo mě ji takhle vidět. Bodlo mě u srdce když řekla, že ho miluje. Jak sakra může být zamilovaná do někoho kdo jí takhle ubližuje.?
Přešel jsem k ní a objal jí.
"Mohu tady zůstat, že jo" Špitla a podívala se na mě pohledem kvůli ktrého bych jí snesl i modré z nebe.
"Samozřejmě, že ano. Chceš si už jít lehnout?"
"Prosím"
Vzal jsem jí tedy jako princeznu do náruče, a byl jsem nepopsatelně šťastný když jsem jí tím vykouzlil alespoň malý náznak úsměvu na tváři.
Položil jsem jí do postele a políbil na čelo. Už jsem chtěl odejít když mě zadržela.
"Nialle nemohl by jsi tu se mnou chvilinku zůstat než usnu?"
"Samozřejmě princezno"
Sice byla tma, ale i tak jsem viděl další náznak úsměvu.
Lehl jsem si tedy vedle ní a ona se mi stulila do náruče.
Po chvilce jsem cítil pravidelné oddechování. Tak jsem se odtáhl a vyšel z pokoje zavřel jsem za sebou dveře právě ve chvíli kdy bouchly dveře domovní a do villy přišli kluci z nějaké párty.
Nevypadali moc opile za což jsem byl dneska upřímě rád!
"Kluci musím s vámi něco probrat" Začal jsem, Harry mě ovšem přerušil.
"Ne Nialle první ti musíme něco říct my. " Podíval jsem se zmateně na ostatní a zjistil, že absoultně nejsou opilý. Sakra to je divný doufám, že neprovedli žádný problém.
"No tak mluvte, tohle je fakt důležitý"
"Na žádné párty jsem nebyli asi v půlce cesty nám volal Danny, že se Lili ztratila prý nepřišla domů. Měl teda pořád má o ní strach pomáhali jsem mu hledat, jenže nikde není" řekl pomalu Louis.
Cože to si dělá prdel měl jsem chuť se za Danielem hned rozjet a rozbít mu hubu! Jak může něco takového vypustit! Navíc proč řekl, že nepřišla domů? Musí mu být jasné, že když byla se mnou a já vím, že doma byla a on to řekne klukům povím jim pravdu.
"Kluci tohle se mi neříká moc snadno, ale Daniel nám lže!"
Ty jejich obličeje! XD
"Co to meleš vole?" řekl Liam
" Lili je tady, teda jako nahoře v pokoji pro hosty. Byla celý den se mnou byli jsem v kině a pak jsem jí odvezl domů. Viděl jse, že do těch spropadenejch dveří vešla. Pak jsem jel na benzínku a když jsem tankoval což mohlo být tak patnáct minut po tom co jsem jí vyhodil doma teda jako u Dannyho mi volala celá ubrečená, ať pro ní přijedu že se ho bojí a pak když jsem se jí ptal co se děje mi řekla že na ní řval a vyhrožoval jí a tak prostě utekla."
Kluci nejspíš chvilku vstřebávali co jsem ji právě řekl, já vím zní to neuvěřitelně.
"Chceš nám jako říct, že náš dost možná jediný přítel mimo kapelu a celkově tenhle byznis nám lhal a my se celej večer honili po Londýně jak nějaký idioti místo toho aby jsme se pořádně střískali na párty u Seleny?" /ANO MYSLÍM TÍM SELENU GOMEZ/
řekl dost naštvaně Harry.
Povzdechl jsem si a jen přikývl. Taky mi to přišlo děsný teda ta první část to, že jsem vynechal párty u Seleny mi ani moc nevadilo po tom co jsme se rozešli se moc nemusíme.
"To mě poser" řekl Louis.
HURÁ NOVÁ KAPITOLKA NA SVĚTĚ! DOUFÁM ŽE SE LÍBÍ PSALA SE MI SKORO SAMA, A TAK DOUFÁM, ŽE DÁVÁ ASPOŇ NĚJAKÝ SMYSL.
CO ŘÍKÁTE NA TUHLE SITUACI?
CO SI MYSLÍTE O CHOVÁNÍ DANNYHO U MINULÉ KAPITOLKY JSEM SE NESTIHLA MOC PTÁT :d
MYSLÍTE SI ŽE BYLO DOBŘE ŽE LILI ODEŠLA?
JINAK BYCH SI CHTĚLA POGRATULOVAT KE SVÉ NEJDELŠÍ KAPITOLE VŮBEC BEZ TOHO MÉHO KECÁNÍ TTADY NA KONCI JE TO ROVNÁ 1000!!!!
TAKY BYCH VÁS MOC A MOC CHTĚLA POPROSIT O NĚJAKÉ TY KOMENTÁŘE A VOTES. READS STÁLE PŘIBÍVAJÍ, ALE PŘÁALA BYCH SI I ABYJSTE MI DALI VĚDĚT ÁŤ UŽ HVĚZDIČKOU NEBO KOMENTÁŘEM JESTLI MÁ CENU POKRAČOVAT?
BYE LOVES <3
ČTEŠ
Sorry, I think I love you!
FanficVšechno zlé je pro něco dobré, ale co když je toho zlého až moc? Může se to někdy obrátit v to "dobré" Existuje v životě vůbec nějaké štěstí?