Zrození fénixe

4.

Ignis a Sarea letěli vzduchem. Hurikán je dopravil do temného lesa.

„Kde to jsme?" zašeptala Ignis.

„Netuším, ten teleport se nejspíš rozbil. Je noc. Mohla bys udělat oheň?" odpověděla jí Sarea a odešla postavit přístřeší. „Potom mi o Aaronovi povyprávíš víc."

„No tak teda dobrá."

*

„Nikdy jsem nepoznala svého otce, zemřel dříve, než jsem se narodila. Matka mi zemřela, když jsem byla ještě malá. Lovci ohnivých růží. Poté se mě ujal Aaron. Byl to nejlepší přítel mého otce. A když jsem trochu vyrostla, začala jsem se učit bojovat v Ringërilu, ale většinu z toho, co umím, mě naučil právě Aaron. Je pro mě jako otec. Akorát nechápu, proč začal bydlet na tom hradě.

V noci je často budilo houkání sovy a vytí vlků, ale jinak proběhla noc v klidu. Po snídani vyrazily na cestu. Nevěděly, kde jsou, a tak šly stále rovně. V poledne se zastavily, aby si odpočinuly. Větve prastarých stromů bránily slunečním paprskům v cestě k zemi, a tak nikde nic nerostlo. Poobědvaly suchary se sušeným masem a znovu se vydaly na cestu.

*

„Připravte se, za chvíli jsou tady! Curtisi vem si strážce. Čím rychlejší budeš tím líp. Po Curtisovo výstřelu se na něj vrhněte. A nezapomeňte na moment překvapení." nabádal své bojovníky Darren.

Po chvíli byly slyšet kroky a tlumený hovor. Curtis si pomalu připravil kuši, aby mohl vystřelit. Objevily se dvě postavy. Zamířil, vystřelil a trefil jednu z nich do lýtka. Ta si zpod kápě vzala luk a natáhla ho. Druhá si ho přichystala také. Darren s bojovníky se na ně vrhli. Bylo jich tolik, že osoby v kápích obklíčili a neustále se přibližovali. Tu nezraněná osoba promluvila: „Pracujete pro krále?"

„Ne" odpověděl po pravdě Darren.

„A jak můžeme vědět, že nám nelžete." řekla zraněná postava.

„Dávám vás své slovo, že vám nikdo nezkřiví ani vlásek" řekl potichu Curtis.

„A jak můžu vědět, že ho neporušíš?!"

„Prostě mi věř."

„Přesvědč mě."

„Jak?"

„To vymysli sám."

„Já mu věřím." zašeptala ta zraněná.

„Mohou to být královi posluhovači. A další problémy mít nechceme." Ta druhá si k ní dřepla na zem.

„Zkusme to." zaprosila.

„Dobře, jestli mě některý z vás porazí ve střelbě, řekneme vám, kdo jsme."

Na to odhodila kápy, aby všichni mohli vidět, s kým mají tu čest.

„Takže, kdo se mi postaví?"

Ozval se Darren:

„Každý ví, že elfové jsou ve střelbě neporazitelní. Vidím u tvého pasu dýky. Co kdybychom to zkusili s nimi."

Elfka vytáhla dýky z opasku a zaujala bojovnou pozici. „Ty a já. Teď. Souboj do první kapky krve."

Elfka bojovala velmi dobře. Vykrývala všechny Darrenovy rány a vracela mu je tak hbitě, že to vypadalo jako by se s dýkami narodila. Ale netušila, že Darren je jeden z nejlepších šermířů celé Lorësie.