Epilog

149 22 0
                                    


„Ignis! Kde jsi?! Neschovávej se přede mnou! Já vím, že tu někde jsi! Ignis!" volal Darren.

Pomalu procházel pokoj za pokojem v jejich malém zato velmi útulném domku. Naposledy jí viděl včera.

„No tak, Ignis, kde jsi?!" zavolal znovu.

Nikdo mu ale neodpovídal a Ignis se neobjevila. Z neustálého pokřikování ho začali bolet hlasivky. Nejen Ignis zde dostala úkol. Darren musel učit malé elfy v boji s mečem. Většina elfů uměla kouzlit, pár jich to umělo s lukem, ale s meči obratně zacházelo jen velmi málo z nich. Většina elfů skoro nepoznala čepel od hrušky. Mladí elfové, které učil, na sebe neustále pokřikovali a lezli mu na nervy. Rvali se a hádali a Darren je musel překřikovat. V Ringërilu k němu alespoň chovali úctu. Hlavně kvůli Ignis, která byla jejich hrdinkou. Ale tady ho nikdo neznal. Den za dnem učil ty křiklouny bojovat, až z toho sám šílel.

Vstoupil do dalšího pokoje, tentokrát do kuchyně. Ignis zde také nebyla. Už chtěl jít dál, když si najednou něčeho všiml. Na jídelním stole ležel úhledně zabalený dopis.

Došel ke stolu, zvedl dopis a spatřil jediné slovo psané rukopisem, který by poznal všude. Patřil totiž Ignis. Rozlomil pečeť a začal číst.

Drahý Darrene,

je mi líto, že jsem tě opustila tak narychlo, ale měla jsem proto své důvody.

Už jsem nemohla dále vydržet politiku Númenessë. Elfové se chovají jako Zakhar, Asmar Tasartir je tyran. A já už dále nedokážu popravovat nevinné, kteří se znelíbí Radě. Obávám se, že se strany zase brzy obrátí. Spojenectví s trpaslíky je křehké a domnívám se, že se zanedlouho přidají k Hati Mawar. Fera tady zůstává a vlkodlaci budou i nadále vaši spojenci.

Dohlédni, prosím, nato, aby znovu nezačala válka. Spolu s ní by přišel hladomor a smrt. A toho mají obyvatelé Lorësie po krk.

Ještě nevím, kam vyrazím. Možná do Nienny. Je to poklidné království s hodným a rozumným králem. Myslím, že mi tam bude lépe, nežli zde v Lorësii. Už potřebuju odpočinek. Celý svůj život plním rozkazy jiných. Nikdy jsem neměla klid. Od dětství jsem studovala Ringërilu umění boje, stala jsem se jednou z nejlepších bojovnic Tather Seregon, okamžitě poté co jsem dostudovala, mě královna pozvala do Seregonu a já pro ni začala pracovat. Dělala jsem takové věci, za které se často stydím, když si na ně vzpomenu. Zabíjela jsem nevinné lidi, malé děti a těhotné ženy. Někdo neustále zneužívá mojí moc. Pravda je taková, že jsem nikdy neměla svobodnou vůli.

Doufám, že už rozumíš mým důvodům, proč jsem utekla.

Jednou se setkáme.

S láskou

Ignis

Darren přejel drobná písmena ukazováčkem a slíbil si: Ano, setkáme.




Konec prvního dílu


Zrození fénixeKde žijí příběhy. Začni objevovat