Zrození fénixe

8.

Byla noc a měsíc zářil v úplňku. Už byla skoro půlnoc a ta dívka nikde. Slíbila, že přijde o půlnoci. Z Darrenových ran vytékal hnis. Osoba ve vedlejší kleci neustále sténala.

Konečně odbily hodiny na věži 12 hodin. Ještě ani nedozněli, když se před nimi objevily dvě postavy. Jedna z nich jim dala obložené chleby a druhá se mořila se zámkem.

Jakmile byli venku, podepřeli Darrena, protože byl tak vyčerpaný, že jim tam zkolaboval.

Blížili se k mostu. Za ním stáli vojáci.

„Stůjte!" vykřikl jeden z nich. Celé se to odehrálo hrozně rychle. Vojáci na ně zaútočili a jedna z osob v kápi luskla prsty. Vojáci padli k zemi a bylo slyšet tiché oddechování.

„Další kouzelník nebo kouzelnice." pomyslil si Curtis. Dosud se setkal pouze se dvěma. Se Sarea a Ignis. Naposledy je viděl, když je odváděli do vězení. Ale takový druh magie neznal.

Znovu se vydali na cestu. Už nikoho jiného nepotkali. Došli až do středu města, kde nabočili do jedné z malebných uliček. Zastavili se u modrého honosného domu se dveřmi z ebenového dřeva. Došli k nim a jedna z osob je odemkla. Všichni beze slova vstoupili dovnitř a zavřeli za sebou. A obě postavy si sundali kápě.

*

Obě byli dívky. První se jim představila jako Ximena a druhá byla Cuilë. Ximena byla drobné postavy, kterou jí lemovaly dlouhé světle hnědě vlnité vlasy. Na tvářích měla pihy, které jí dodávali roztomilého vzhledu. Její fialové oči zářily do tmy a vzbuzovaly důvěru. Cuilë byla taky malá. Měla platinové vlasy zastřižené u brady a světle modré, skoro bílé duhovky. Přes hrdlo se jí táhla dlouhá jizva. A byla to elfka.

„Ximeno, ošetři jim rány, udělám jídlo."

„Jistě, Darrene, lehni si do tamté postele. Curtisi, pomož mu."

Curtis se Sebastianovou pomocí chytil Darrena a donesl ho tam. Ximena prozkoumala Darrenovu ránu. Byla zanícená a nechutně páchla.

„Budu ti muset zasažené maso odříznout. Tady máš makové mléko. Vypij to na ex."

Darren nápoj vypil-chutnal jako popel-a za chvíli usnul. Ximena vzala nůž a opatrně začala odřezávat kusy shnilého masa. Potom vzala svařené víno a polila s ním ránu. Nato ji zavázala a čekala, než se probudí.

*

Po dvou hodinách otevřel Darren oči a zamrkal náhlým prudkým světlem. Už bylo ráno. Podíval se na svoji nohu. Byla bez obvazů a vrstvila se na ní zelená pasta s podivnou bylinou vůní.

„Tak už ses probudil? To je dobře. Podívej se na tu nohu, do týdne budeš moci chodit."

„Do týdne, vždyť to bude trvat pár měsíců, než sval pořádně sroste."

„Ne s mojí technikou." Usmála se a odhalila řadu bílých zubů.

„Dobře. Tak schválně."

A jak řekla tak se také stalo. Po týdnu už mohl opravdu chodit.

*

„Tohle už je naprosto zbytečný. Z tý jentak něco nevypáčíš. Dej ji k ostatním."

Otevřely se dveře a dovnitř vstoupil voják a Aljoša.

„Odvaž ji a doveď do společné cely k ostatním."

*

„Promluvíme si." Cuilë se tvářila vážně. „Vím, že jste byli zajati, protože vás chytili při osvobozování v Dračí hoře. A vím, koho jste chtěli zachránit. Zítra je zachráníme spolu. A neselžeme."

„Jak už asi víte, Cuilë má opravdu jedinečné schopnosti." podotkla Ximena.

„No, ty zase zvládáš vyléčit jakékoliv zranění za velmi krátkou dobu. Ale abych to dořekla, zítra nám ukážete cestu do „Hory".

nIiw)���qjV