Zrození fénixe

20.

„Vítejte v Ringërilu." řekla jejich směrem malá holčička. Vypadala tak na osm. Potom se podívala na návštěvníky a nadšeně dodala: „Jste to doopravdy vy? Tolik jsem o vás slyšela."

„Fanynky? Vážně?" zeptal se Darren Ignis, když byli z doslechu.

„Hm-mm" Ignis lehce kývla hlavou a začervenala se.

Zrovna procházeli bránou ve tvaru plamenů. A ne jenom to. Každý dům připomínal plameny. Kráčeli po široké kamenné cestě, kterou lemovaly všude přítomné ohně.

Když se roznesla zpráva o jejich příchodu, čekal je na náměstí dav.

„Ignis, jsme tak rádi, že ses k nám vrátila." řekl jeden starší elf, který podle svého vzhledu muset být nějaký vysoce postavený úředník.

Konečně se prodrali davem až k jednomu většímu domu. Celý byl z kamene a proudilo jím podivné teplo. Darren na něj dlouho zíral, dokud ho Ignis se smíchem nepopadla za ruku a nevtáhla ho dovnitř.

„Nejsi ty nějak slavná? Já byl známý pouze jako vůdce Rebelů."

Ignis pouze kývla.„Celý týden zde budou oslavy Liekki, bohyně ohně. Ale neboj, naším vstupem jsme vzbudili pozornost a tak budeme po celou dobu středem pozornosti." Vzdychla a ironicky dodala: „Já se tak těším."

„Nepůjdeme raději zpátky do lesa? Tam se nepořádají slavnosti." zeptal se ji Darren s hraným zděšením.

„Jsem pro. Ukážu ti tvůj pokoj." Teprve teď si uvědomila, že ještě nepustila jeho ruku.

*

Darren se v klidu prospal v jednom z pokojů, dokud ho neprobudilo zaťukání na dveře. Slezl z postele a šel otevřít. Za dveřmi stála Ignis a v náručí nesla hromadu oblečení. Usmála se na něj a řekla: „Nemysli si, že se budu ve svátečním trápit pouze já. Obleč se, za chvilku to začíná." Nato mu podala hromádku a odešla.

Darren s nechutí sledoval oblečení, které mu přinesla. Byla tam hedvábná košile, dlouhá až po kolena, zdobená zlatou nití, černé hedvábné kalhoty, černé boty a zelený sametový plášť. Darren se oblékl a zděšeně se na sebe podíval do zrcadla. To rozhodně nebyl on.

*

Za chvíli za ním přišla už oblečená a učesaná Ignis. Dlouhé vlnité vlasy barvy slunce měla sčesané do složitě vypadajícího uzlu a na sobě měla tmavě oranžové šaty sahající až na zem, zdobené vyšívanými květinami, s dlouhými otevřenými rukávy, které tomu všemu dodávaly roztomilost.

Darren na ní hleděl s vykulenýma očima a otevřenou pusou. Po chvíli si uvědomil, jak komicky se teď tváří a zakoktal se.„Je to nezvyk, vidět tě takhle... teda sluší ti to... tobě ale sluší všechno... mm, chci říct... no, to už je jedno."

„Ty taky nejsi k zahození. Ber to takhle, alespoň můžeš mít kalhoty. Šaty jsou hrozně nepraktická věc. Pořád se to někde zasekává a vůbec se v tom nedá běžet. Neříkej to Zakharovi, ale tohle je má velká slabina. I když stejně mám pod tím kalhoty a jezdecké boty a korzet jsem nechtěně zapomněla v pokoji." Spiklenecky se zasmála. „Navrhuju to udělat takhle. Půjdeme tam, budeme se na každého usmívat a potom se nenápadně vypaříme.

*

Oslava byla nádherná. Vše zdobily dlouhé úzké svíčky s jasným plamenem, kolem voněla příroda a noc všemu dodávala pocit tajemna. Pocitu tajemna nahrávala i hudba.

Ignis vzala Darrena za ruku a vtáhla ho k ostatním tanečníkům. Dala mu ruce na ramena a on ji chytil kolem pasu. Potom už vnímali pouze vzájemnou přítomnost.

*

„Dobře možná tady ještě chvilku zůstaneme. Kde ses to učil tančit? No to je jedno, začíná obřad a poté bychom mohli jít. I když. Vlevo, asi čtyři kroky od tebe je kroužek tvých obdivovatelek. Nechceš s někým seznámit?"

„Ne to je dobrý, vážně ne. Hele ještě hrajou, pojď tancovat." Chytil ji za ruku a odtáhl.