Zrození fénixe

36

Vítr čechral Allemírë vlasy. Letěla na Sarelovi, jednom z dorhů, vstříc hlavnímu městu. Hrad byl prakticky nedobytný, ale jednu skulinku měl. A tou byla střecha. Sarel jí na ní vysadil a odletěl pryč.

Allemírë se proplížila kolem stráží a zamířila do hradu. Podle instrukcí od Ignis, která tady jistý čas pobývala, se dostala do králových komnat a začala svůj plán.

Z Lohikäärme si přinesla Eressë, kterou používala na tvoření halucinací, smíchanou s troškou vody. Rostlina neměla žádný pach, a tak bylo nemožné určit, jestli byla použita. Otevřela lahvičku s roztokem a lehce s ním polila polštář na králově posteli. Potom už jí zbývalo jediné. Čekat. Vlezla si pod postele a očekávala králův příchod.

Zakhar přišel opilý někdy kolem půlnoci. Znaveně ulehl na postel a ihned s hlasitým chrápáním usnul.

Zakhar sebou začal škubat. Eressë už začala působit. Měla mnoho účinků. Většina lidí, elfů i trpaslíků ji znali jako velice účinný jed, ale Allemírë pro ni měla i mnohá jiná využití. Když chtěla někoho zhypnotizovat, přidala mu právě tuhle rostlinu do jídla či pití.

Allemírë potichu vylezla ze svého úkrytu a sedla si na královu postel. Pomalu a opatrně mu položila ruku na čelo a začala ovládat jeho sny.

Ve svém původním snu byl král ve svém hradě a všichni jeho poddaní ho milovali. Provolávali jeho jméno. Čas od času i někdo vykřikl" „Milujeme Vás, Vaše Veličenstvo!"nebo „ Jste nejlepší!"

Najednou se to všechno začalo měnit. Lidé už mu neprovolávali slávu. Všichni ho nenáviděli a dávali mu to značně najevo. Zakhar byl šíleně posedlý kontrolou, a tak ho situace velice vyděsila. Chtěl se probudit, ale nešlo to. Sen ho vtahoval hluboko do sebe. Vzbudil se až ráno. Otevřel krvavě rudé oči a lapal po dechu.

Král vystřelil ze své ložnice, jako kdyby ho někdo nebo něco pronásledovalo. Allemírë s uličnickým pohledem a rozzářenýma očima vylezla z postele a zívla. Byla vzhůru celou noc a to se na ni dost projevovalo. Byla tak unavená, že se rozhlédla po pokoji, jestli ji náhodou někdo nesleduje, obnovila dávku Eressë na králově polštáři, zalezla zpátky pod postel a skoro okamžitě usnula.

*

Probudil jí hlasitý křik. Křičící hlas patřil králi, ale potom slyšela i vzlykot. Ozvala se rána, výkřik a bylo ticho. Nato král přišel. Byl zřejmě spokojený sám se sebou. Ulehl do postele a brzy usnul. Allemírë, nyní plná energie, se uličnicky usmála a zase mu začala upravovat sny.

Ignis jí předtím pověděla o mnoha králových fobiích, a tak se do toho dala.

Zakhar se ocitl v temné komoře. Nemohl se skoro hnout a cítil, že po něm něco leze. Najednou se mu v ruce objevilo křesadlo. Použil ho a objevila se jiskra. Vykřikl. Po celém jeho těle lezli pavouci a byl ve stísněném prostoru. Najednou se podlaha maličké komůrky změnila ve sklo a on zjistil, jak je vysoko. Když už to všechno bylo k nevydržení, podlaha zmizela a on se propadl hluboko do hlubin.

*

Král se zase probudil až ráno s hlasitým lapáním po dechu. Každou noc, když přišel, se mu zdáli noční můry. Brzy to s ním šlo z kopce. Nadával na všechny a jeho hrůzovláda ještě zesílila. Jeho vlastní příznivci se k němu začali obracet zády a všichni se bouřili.

Když už bylo jeho šílenství plně rozvinuté, Allemírë využila zmatku a odešla z města. Informovala blížící se vojsko a jeden z kroků byl připraven pro následující bitvu.