Trpký život... z pohledu hybrida ||yaoi-mpreg||

3. "Sebastien"

..

Pokud čekáte, že začnu tím, že jsem malý rozmazlený parchant, který si vždy přál hybrida, tak mi ho mí zazobaní rodiče koupily... musím vás zklamat, ale ne.
    
Oficiálně se jmenuji RD131. Což je číslo mé zkumavky a poté nádrže, proto mi radši dali provizorní jméno, Sebastien Dvořák. Jméno i příjmení mi bylo přiděleno, prý po někom významném. Mezi hybridy si neříkáme čísly, jsou těžká k zapamatování a je to velmi neosobní.

Jsem hybrid, čistokrevný hybrid. Přesněji psovitý hybrid, kojotí kříženec.

A abyste si mě uměli, představit měřím přibližně 160 cm, vyhublá postava a černé dlouhé vlasy pod lopatky. Mezi výrazné rysy na mém těle patří světlé zelené oči, plný spodní ret, velké zvířecí citlivé uši, zakrnělý ocas dlouhý přibližně 20 cm a nepřirozeně dlouhé špičáky. Na vlasy sem velmi citliví. Od doby co si pamatuji, jsem se nenechal ostříhat.

Jak podle popisu můžete vědět, na obrázku nejsem já ale jiný kojotí hybrid. Mám pouze stejné uši. Nejprve jsem sem chtěl dát svojí fotku, ale mohl by mi prasknout foťák.

Vzhledem nejsem příliš podobný Animals ani Humans, tělo mám opravdu málo pokryto srstí a krátké drápky. Mé dlouhé špičáky nepatří mezi typické znaky Humans ani Animals. Někdo mi jednou řekl, že vypadám jako Kabar Pižmový (Na obrázku). O tomto zvířeti jsem sám předtím neslyšel...

Normálně mám lidské zorničky, ale pokud se vzruším, nebo naštvu, panenky se mi pomalu začnou měnit na zvířecí, zúží se a barva duhovky se ze světle zelené pomalu přemění na medově hnědou. Také mám mnohem větší inteligenci než Animals, ale ne příliš vyšší než Humans.

Patřím mezi plodné hybridy. Každý měsíc, jako u dospělé ženy, i u mě nastane pravidelná perioda. Mám přiděleného opatrovatele, který má za úkol kontrolovat každou mou periodu a zásobovat mě hygienickými pomůckami. Každé zpoždění nebo nové příznaky se zapisují, je to neskutečně otravné. Nemám žádné soukromý, nemůžu si nic nechat pro sebe. Pokud by bylo zjištěno zatajení jediné informace, nemusel bych dopadnout dobře.

Jediná dobrá věc, která se mi kdy stala v ústavu byla že jsem poznal osoby se stejným osudem. Byl jsem často u jejich začátku a bohužel i konce. 

"Narodil" jsem se 19.12.2120. Neřeknu vám sice čas, váhu nebo rozměry mého tělíčka jak se uvádí v kartách normálních dětí, ale v záznamech mám pouze datum, kdy jsem se dovyvinul. Přesněji datum kdy jsem byl schopen přijímat potravu, dýchat a vnímat podměty z okolí. V mém spisu také byla přiložena fotka mne, na nějakém přebalovacím pultíku těsně potom co mě vytáhli z nádrže, a kontrolovali životní funkce.

Také jsem se od některých pracovníků dozvěděl, že jako malému dítěti mi nedávali příliš velké šance k přežití. Z doslechu vím, že jsem odmítal jíst, také jsem byl často v depresích- kdo by nebyl v takovém prostředí-, upadal jsem do záchvatů a několikrát jsem se snažil zabít- jak můžete číst, nevyšlo to. Ale v tomto prostředí je to plně normální.

I když by asi bylo lepší kdyby se to povedlo, protože kdybych věděl, co všechno si v útulku prožiju a protrpím určitě bych se snažil mnohem víc.

Ale do mých 10 let jsem měl život vcelku "klidný", nezkoušeli na mě žádné velké testy, pouze jeden. Test ze kterého zjistili, na kolik procent jsem zvířetem a na kolik člověkem- tento test musí podstoupit každý. Právě díky tomuto testu zjistily, že jsem Half a to odstartovalo celou řadu neštěstí i štěstí.

Být čistokrevný znamená být velmi žádaný, potřebný- ale ne v tom dobrém slova smyslu- a drahý tak že si vás žádný boháč nemůže dovolit. Half hybridy si v ústavu nechávají a množí je dál. Poloviční hybridy jsou vzácní, jen v našem ústavu je 5 takových hybridů a dva z nich jsou mí synové.

Otěhotnět můžeme při každém pohlavním styku, ale jako u zvířat i u nás je období páření, kdy je mnohem větší šance že opravdu zabřezneme. Když nastane Období páření, pociťuji to předčasně a velmi intenzivně, nevím jak ostatní ale já jsem na velmi citlivý na měnící se sladké pachy v okolí. (Jednou jsem ojel plyšáka, protože ke mně nechtěli nikoho pustit, dodnes má mezi nohama nezašitou díru...). Já osobně nemám rád páření. Sice ano, sex je sex, ale při této příležitosti jsme k tomu přinuceni vlastním tělem- prostě musíte, jinak budete trpět bolestmi. Proto mi to nepřijde správné. U zvířat- dobře, je to pro ně přirozené a patří to k nim, ale my? My nejsme zvířata, aby jsme háraly... 

Většina porodů probíhá císařským řezem, ale ze začátku nás nechali rodit přirozeně. Protože jsem byl mezi prvními čistokrevnými hybridy, kteří byli schopni otěhotnět. Mohl jsem si vyzkoušet jak přirozený porod, tak císařský řez. Musím říct, že protlačit dítě přes stažený konečník není nic lehkého.

Myslím že nyní máte dost informací o mě, které se vám budou hodit při čtení tohoto příběhu.

773 slov

Hejtujte, komentujte a čus

Kloubek