7. "Oběd!"

629 64 5
                                    

..

Někteří mí sousedé a další hybridi se na mě dívali překvapeně, bylo to nepříjemné. Jediný lišák si dál četl mou kartu, vypadal vážně zaujatě.

"Váha 42 kg- no jsi vážně kost a kůže- a zatím žádné vrhy, hmm." Podíval se na mě se zvednutým obočím a přeměřoval si mě. Líce mi jemně zčervenali. 

Natáhla jsem se pro další malou peřinku, v rohu klece, a natáhl si ji přes hlavu. Schoval jsem před všemi svá červená líčka. A také mi byla stále trochu zima.

"Nemusíš se stydět, ani bát. Jenom si teprve druhý čistokrevný hybrid, kterého jsme kdy viděli. Je to prostě... zvláštní. Čekal jsem čistokrevní jsou jiní." Snažila se mě uklidnit Siamka. Zajímalo by mě jak si představuje Half hybridy, jsme stejní jak ostatní...  

"D- druhý?" Zeptal jsem se tiše. I když umím mluvit, byl jsem docela vyděšený a nejistý svým hlasem. 

"Jéé ty máš roztomilej hlásek! Budeme muset naučit pořádně mluvit. A jo druhý... první byl Zrzavý vlk, byla to jeho přezdívka, ale po nějaké době se z toho stalo jeho jméno místo čísla. Vždycky jsem si dělali srandu že je zrzavější než tady pan Lišák..." Samotná Siamka, Lišák a dokonce i několik dalších hybridů se zasmálo. Zdálo se mi, že v místnosti se ihned trochu pozměnila nálada na mnohem klidnější a příjemnější.   

"Je tomu už rok, co odešel. Nejsem si jistá, ale myslím že, byl hned vedle Lišáka. Byl, hodně vzácný jak tím že byl Half tak i barvou srsti. Ale hlavně měl ryzí srdce. Milosrdnějšího hybrida by si nikdy nenašel." Na tváři měla smutný výraz. Asi jim byl drahý přítel.

"K- kde je vlk?" Zajímá mě vše- kolik mu je? Jak žije? Jaké testy na něm poté dělali? Prostě všechno- Myslím že mě čeká velmi podobný osud. 


Siamka už otvírala pusu. že bude pokračovat, ale Lišák ji předběhl. "On už tu není... Když ho k nám, před čtyřmi roky přesunuli, bylo mu teprve 8 let. Tobě je deset že? Dnes by byl jen o dva roky starší. Byl mezi prvními hybridy, kteří byli takto znetvořeni už od plodu. Já a blonďatá slepice jsme byli přeměněni pomocí séra. Už od začátku s námi pořád mluvil, i když hodně koktal... jako ty. Ale postupem času se naučil plynule mluvit." V očích měl smutek, ale na rtech blažený úsměv. 

"Byl stále usměvavý, i když na něm dělali nejvíce pokusů. Tehdy se testy dělali od útlého věku. Dnes se takové testy začínají dělat od 9 , 12 let, podle rasy a kategorie. V jeho sedmi letech zjistily že procenta jsou dost vyrovnaná a už v osmi letech ho přinesly k nám, začali ho zkoumat. V desíti letech ho nechali poprvé, při našem období, oplodnit. Vím zní to hrozně, ale hybridi dospívají opravdu rychle. Při těhotenství jen vzkvétal." Lišák se stále usmíval, ale já nabýval stále více nejistoty.


Trpký život... z pohledu hybrida ||yaoi-mpreg||Kde žijí příběhy. Začni objevovat