Duše nadpřirozených

Nečekaný host

Je na čase přivést bratříčka domů? Co tím k sakru myslel?Myslím.. doufám, že nemluvil o Finnovi, ale o Kolovi. Ale pokud vím, Kol nechce mít s Klausem nic společnýho, tak proč by ho sem měl Klaus přivést? Mohli by mít třeba nějakou dohodu? To si nemyslím... Finn si Kola hlídá a nedopustil by aby se za jeho zády slejzal s Klausem. Tak co to potom mělo znamenat?
„Jane! Vrať se zpátky na zem. Musíme makat na tom pitomým kouzlu. Slyšíš?"Jessica zase rejpe. To by jinak ani nebyla ona. Je skvělá. Už jsem k ní nějak přilnula. Sice občas dokáže pěkně lézt na nervy,ale je to supr holka. Jsme si trochu podobný... Jasně, že jo..jsme ségry! To je mazec. Ani si to nějak pořádně neuvědomuju. Mám jí spíš jako hodně dobrou kamarádku. „Tak co je s tebou?Huůů?"
„Jo. Slyším tě. Jen trochu přemýšlím."
„No,tak to doufám, že už si přišla na to, co s tím zpropadeným kouzlem. Za to bych tě milovala, vážně!"
„Copak už mě nemiluješ?"
„Ale to víš, že jo... Láskou bych tě proměnila v ropuchu." ušklíbne se a šťouchne do mě loktem.
„Vážně?" ozve se nepříjemný tón Davinina hlasu.„To snad nemyslíte vážně? Mishelle nám tu za chvíli umře a vy si tu šprýmujete o tom, že někoho proněníte v žábu? Jste normální?" To si dělá srandu?
„Hele, co tě žere? Celej den tu sedíš, jako na špendlíku a nebo pobíháš po pokoji tam a zpátky. Vůbec nemluvíš a když už jo, jsi nepříjemná jako osina v zadku." Spustím na ní okamžitě. Je dneska vážně jako kdyby jí něco žralo.
„Tak to fakt promiň, že jsem poslední člověk z tohodle podělanýho baráku, co tu ještě pořád něco dělá! James a Rose si odjeli někam do vlčí zátoky, jako kdyby někomu vadilo, že jsou vlkodlaci, když je tady Klaus, kterej mimochodem taky nic nedělá, protože si někam nejspíš odjel upevňovat rodinný vztahy nebo co. A vy dvě? Ohromně se bavíte o primitivních kouzlech s žábama místo toho aby jste namáhaly svoje mozečky a konečně se soustředily na něco fakt důležitýho. Já se na to taky můžu vykašlat a pak si dělejte, co chcete." A hele... koukám, že slečna v sobě dlouho držela vztek.
„To by byla ale škoda nemyslíš?" ozve se od dveří hlas. Jeho hlas.„Vzdát to teď by už nemělo žádný smysl, ne? Už máš skoro vyhráno krásko." Kol. Davina na něj kouká jak na spadlej meteorit a on na ní zírá podobně, jen se usmívá. Co to sakra je? Nejsem já náhodou ta, kterej by se měl vrhnout kolem krku?
„Kole!" zvolám nadšeně a jdu směrem k němu.
„Drahoušku! Najednou... jsi zmizela." řekne uraženě a pak rozpaží aby mě objal. To jsem potřebovala.
„No jo,povinnosti volaly. Těm se neodmítá." řeknu s úšklebkem.
„To mně ale taky ne." zašeptá mi zvláštním tónem hlasu do ucha.
„Tak to doufám, že sis dobře promyslel trest..."mrknu na něj.
„To uvidíš..." zavrčí. A ohlídne se na ostatní. Jeho pohled se zastaví u Daviny. Pomalým krokem k ní jde. „Dav..." vydechne skoro neslyšně. Ona se na něho podívá s nenávistným výrazem. Proč se mi zdá, že se tihle dva právě nevidí poprvý?
„Nemluv na mě! Nemyslím si, že s tebou ještě chci mít něco společnýho..." Křikne, otočí se a odejde. On kouká dost zmateně.
„Klídek. Má dneska docela deep náladu.Zřejmě se blbě vyspala... Každej má svůj den. Tím bych to ukončila. Jinak, já jsem Jessica." Spustí Jess nevzrušeně.
„To překvápko, jasně! Třetí čarodějka. Já jsem Kol, těší mě."
„Nějakej informovanej, ne?" zeptám se, jakoby zaujatě, aby mě tolik nevyčleňovali z jejich debaty.
„Znáš to, ne? Nic mi neuteče." mrkne na Jess. Co to je? On jí balí? To si děláš srandu ne? „Co to na vás, Benetových, k sakru je?"zeptá se zamyšleně. Tak to už přestává všechno!
„Tak já..."
„Výborně! Už jste se seznámili. To rád vidím.Takže se do toho můžem pustit. Kde je Davina? Čekal bych, že to ona bude ta se kterou si budeš teď povídat. No, bratře, jsi samý překvapení." Klaus opět 'zachránil' situaci.
„Může mi sakra někdo vysvětlit o co tady jde?" už to vážně nějak nepobírám.
„Jo... později. Teď musíme rozluštit šifry,aktivovat ten klíč a konečně zabít tu mrchu."
„To zní jako super nápad! Už se těším až bude po ní." zvolá nadšeně Kol.
„To my všichni, věř tomu..." Damon. Ten se taky vždycky objeví v tu nejlepší chvíli.
„Ty jsi tu taky?Vážně, Klausi... musel si ho brát s sebou?" Kol je očividně nadšenej asi tak jako já.
„Já ho s sebou nebral. To Mishelle."
„Oh, já zapomněl. Ta sladká svačinka z Mystic Falls, co mi tak mazaně proklouzla..."
„Má se fajn, kdybys to chtěl vědět." odsekne Damon na Kolovu uštěpačnou poznámku.
„Má se fajn? No, to bych neřekl. Vzhledem k tomu,že jsem tady, bych tomu moc nevěřil..."
„Tak jo Damone,jdeš nám pomoct nebo budeš rejpat?" zeptá se Jess.
„Jdu za Mishelle. Vy to tu zvládnete. Je vás tu víc než dost." Tak paráda. Jdem na dešifrování. Jupí...!

                                                                                             .. .

Co si ta holka o sobě myslí? Nabaluje si ho jako nějaká puberťačka.O on? Klidně si to nechá líbit. Já chápu, že je mu to třeba příjemný, ale co já sakra? Tři roky tady dělám Klausovi poskoka. Skáču, jak on píská... a on si si přijede jako kdyby se nic nedělo. Nesnáším ho! A nesnáším i jí! Nesnášim všechny v tomhle baráku! Sakra! Natáhnu ruku a ve vzduchu vybuchne ohňostroj. Jsem venku, takže to může být každýmu ukradený!Oni mě tak štvou! Arrg! Další rána.
„No to snad ne. Nám tady vyčítá, že jen mluvíme o zaklínadlech se žábama a neděláme nic důležitýho a sama si tu pouští ohňostroj. Jak...diplomatický." Za mnou se ozve Jessičin hlas.
„Co mi chceš?"
„Já? Nic. Klaus chce abys šla dovnitř a pomohla nám s tím kouzlem. Už má ty šifry rozluštěný, takže jen stačí použít ten klíč."
„Klaus...?" Jasně. Jak jinak,ne? S úšklebkem se otočím. „Klaus ať mi vleze na záda!"
„Co je to s tebou? Jsi nějaká.."
„Jess? Můžeš nás tu nechat o samotě?" ozve se zničeho nic Kolův hlas.
„No jasně. Pro mě za..."
„Ne, to je dobrý, Jess. Nemusíš se namáhat. Já jdu pryč." zareaguju pohotově. Nechci s ním mluvit. Nechci už sním mít nic společnýho.
„Dav, počkej."
„Na co, Kole?Mám jinou práci. Jestli si chceš povídat, máš tu lidí dost. Já mluvit nechci a taky nebudu!"
„Dav, chtěl jsem jen..."
„Mě ale nezajímá, co si chtěl. Víš co jsem celý ty tři roky chtěla já? Chtěla jsem aby ses vrátil, abys sem přijel..."
„A teď, když jsem tady, tak se mnou nechceš ani mluvit."
„To snad nemyslíš vážně? Divíš se mi? Nechci už tě ani vidět.Myslela jsem že si mrtvej. Celej rok jsem hledala způsob, jak tě přivést zpátky a pak jsem se dozvěděla, že žiješ. Sice tě měl v moci Finn, ale byl si naživu. Chtěla jsem za tebou jet, ale Klaus mě nepustil. Ne, že bych tehdy dělala to, co on chtěl, ale řekl mi, že mi pomůže. Dva roky... Dva roky jsem tu skákala, jak on pískal. Dva roky. Jen proto abych tě dostala pryč od Finna. Ale vidím, že jsem se ani nemusela namáhat... Přijdeš mi totiž naprosto volnej."
„Za tohle se omlouvám. Když jsem přišel na to, jak se osvobodit od Finna, nemohl jsem jen tak utéct. Hledal by mě a šel by přes mrtvoly. Nechtěl jsem aby se ti něco stalo.Nesnesl bych tu vinu."
„No to je úžasný. A teď jako nepůjde přes mrtvoly?"
„Teď máme dohodu s Klausem."
„Jasně. Že se divím. Jste s Klausem dokonalá dvojka. Kdyby jste nebyli bráchové, řekla bych vám ať se vezmete, protože vy dva... jste naprosto stejní hajzlové." Chci odejít. Chci být už daleko od něj... Nemůžu s ním trávit čas.
„I kdybychom nebyli bratři a kdybychom se k sobě sebevíc hodili... nechtěl bych nikoho jinýho než tebe."
„Hah...jasně. A Jane si tohle říkal taky?"
„Ahaa.. takže tohle tě žere? Žárlíš."
„Tak na tu zrovna. Jen chci říct, že ti nevěřím ani slovo. Skončila jsem. Víc ti nemám co říct. Jdu dokončit to, co jsem začala a pak se sbalím a půjdu někam daleko od vás všech."
„Když tu všechny tak nesnášíš,proč to chceš dokončit? Mohla bys jí klidně nechat žít a měla bys pokoj."
„To by byl možná parádní nápad. Kdybych byla ty a nebo Klaus. Jenže já nejsem. A chci aby jste věděli, že to nedělám kvůli vám, ale jenom kvůli Mishelle..."