Mág opět přecházel po místnosti a dumal nad záhadným opaskem. Dost zuřil. Ten hloupý opasek ne a ne odolat jeho magické moci! Temné stíny na okrajích jeho mysli souhlasily a rozčileně bzučely.
Pokaždé když se cítil dostatečně bdělý na sestavení a pronesení kouzla, bojoval se záhadnou magií uvnitř pětiúhelníkového pentagramu. Každý souboj ho však strašlivě vyčerpal a on musel pokaždé znovu čekat, až nabere ztracené síly. Kdyby totiž vyslovil zaklínadlo špatně, rozmazal by si pentagram, nebo namíchal odvar z dračích zubů (jež měl izolovat magii opasku) špatně, mohl také skončit s mozkem na stropě a to rozhodně nebyla lákavá myšlenka.
Proto taky jen netrpělivě popíjel kávu a čekal, až se vzpruží dost na to, aby mohl opět stanout tváří v tvář neposlušnému předmětu.
ČTEŠ
Pramagie
FantasiUtíkala temnou ulicí. Za sebou slyšela výkřiky děsu a zoufalství. Zastavila se, aby se naposledy ohlédla. V dálce spatřila světlo ohně, jež postupně zachvacoval vesnici, která jí na čas poskytla úkryt. Věděla, že to ona zavinila zkázu svého domova...
