SnK High School

2.

Následovala matematika. Pro většinu ničivá nuda, ale Armin si v počítání příkladů a procvičování svého mozku přímo liboval. Není divu, že se stal oblíbencem učitele matematiky Erwina Smithe. Zrovna zarachotily papíry a na lavicích přítomných si v mžiku zlovolně lenošily nevyplněné testy. Převládající vyděšená vzezření mluvila za vše. Rovněž Eren si bezmocně masíroval spánky a krčil obočí. Potřeboval ten test nutně udělat.

„Máte na to celou hodinu. Nezapomeňte se podepsat. Začínáme... teď." Erwin ještě mrkl na ciferník svých hodinek a poté se usadil na polstrovanou židli za učitelský stůl a notebook. Cvaknutí myši proložené mačkáním propisek. Vteřinová ručička na nástěnných hodinách. Jinak ticho jako v nejhlubších mořských hlubinách, zoufalství rozvířené okolo. Arminova propiska sebevědomě škrábala po papíru sem a tam, vytvářející číslici za číslicí. Šlo to jako po másle, ozubená kolečka spolehlivě pracovala. Aspoň matika mu poskytla přístřešek před myšlenkami o Annie.

Annie držela propisovačku kousek nad papírem a nezaměstnanou paží si odhrnula pramen vlasů z obličeje, tak jak to měla ve zvyku. Obličej nevzrušený. Oči jí přituhly na zádech Armina. Ať chtěla nebo ne, cosi ji fascinovalo na jeho nasazení a pořádnému náklonu nad papírem. Zaregistrovala triumf, který v něm sálal pokaždé, když se v hodinách matematiky prodral k řešení nějakého složitého příkladu. Vnitřní hlas vytasil: Je celkem sladkej. Annie reagovala skousnutím zubů a poslala hlas do určitých míst, než přiměla krk k pohybu. Otočila kormidlem a natočila loď zájmu zpět k testu.

Eren vzdychl, na papíru ani čárka. Natáhl se dopředu a poklepal Arminovi na rameno. Armin opatrně zvedl papír tak, aby Eren mohl opisovat. Bedlivě u toho kontroloval tu část třídy, kde Erwin ťukal do klávesnice. Eren psal nejrychlejším možným tempem, spousta číslic tak dopadla zkomoleně. Erwin Smith vzhlédl od zářící obrazovky a Armin okamžitě reagoval: položil test na lavici a nevinně, zpola nervózně se usmíval. Erwin se vrátil ke své práci. Z úst Armina se skrz zuby prodralo tichounké povzdechnutí. Papír opětně nabídl zraku Erena. Dával v sázku svou dobrou pověst u oblíbeného učitele, ale jinak to nešlo. Nehodlal Erena nechat ve štychu. Dlužil mu to. Celé dění se ještě několikrát zopakovalo. Učitel matematiky polit podezřením přelétl třídu. Nic. To už Armin koukal z okna s podepřenou hlavou a nelegální akcička procházela jako po másle. Jenže...

Paže vylétla nahoru za doprovodu výkřiku. „Pane učiteli! Armin nechává Erena opisovat!" Armin vyplašeně zkameněl. Dech zůstal zaklíněný kdesi uvnitř. Váhavě, přerývaně otáčel krkem ke zdroji. Berthold. Překvapení se nedostavilo. Tušil to. Test nevědomky pomačkal, držíce jej stále nad úrovní ramene. V mysli pusto, vymeteno. Nezvaný uklízeč si pospíšil.

Eren Bertholda proklínal. Bouchl pěstí do lavice. Leč marně. Erwinovi rysy rozbalili balíček zklamání, zloby a zmatenosti. Nohy židle zakňourali o podlahu, když byly odsunuty a Erwin stanul před tabulí. Zmiňovaným balíčkem obdarovával poraženého Armina. Dvěma kroky překonal vzdálenost dělící jej od Arminovi lavice. Arminovi zněly jako šílený randál. Ve skutečnosti je doprovázelo jen napjaté šustění džínoviny.

„Musím říct, že jsi mě moc zklamal Armine. Od tak nadaného studenta bych to v životě nečekal." Pronesl Erwin vážně a odebral Arminovi papír z ruky, která vzápětí mrtvolně klesla na dřevěný potah. Armin seděl nakrčený, oči smutně sklopené. Nedovedl se na učitele ani podívat. Lítost se mu odrážela na kůži.

Erwin test sjel od shora dolů. „Mrzí mě to, ale budu ti muset dát špatnou známku. Nehledě na správnost příkladů. To samé samozřejmě platí pro Erena. A oba budete zítra po škole pracovat na školní zahradě." Vylíčil nastávající trest, vrátil se za stůl a červenou gelovou propiskou oba testy oznámkoval. Oznámil ještě zbývající čas ostatním a se zakroucením hlavy přiložil prsty na klávesy.