SnK High School

4.

„Tak povídej! Nemůžu se dočkat. Jak to šlo?" Armin teprve překročil práh a Eren ho už držel za ramena a naléhal s blyštící zelení v očích.

„Šlo to... vlastně... mnohem líp, než jsem čekal." Usadil se se svým kamarádem v jeho pokoji a vyprávěl mu všechny detaily a události přesně tak, jak se staly. Do puntíku a trojúhelníku.

„Hm... dobrá práce." Eren ukázal palec nahoru, prosvětlen spokojeností. „A co potom? Hráli jste šachy... ty jsi vyhrál. To mě mimochodem nepřekvapuje s tím tvým geniálním mozkem. Políbil jsi jí?" Pozdvihl zvědavě obočí.

Armin už, už otevíral pusu k odpovědi, avšak Eren očividně ještě neskončil.

„Ať tak či onak... sáhl sis na prsa! Tomu říkám odvaha, kámo! Já bych na něco takového na prvním rande ani nepomyslel." Uznale pokyvoval, tón až pohřebně vážný.

„P-p-počkej! T-tak to nebylo! Říkal jsem ti, že to by-„ Vydrnkával ze sebe, než Eren zastavil jeho ústa dlaní.

„Jistě, jistě. Teď... polibek byl?" Pomalu ruku oddělal.

„No... ne. Nebyl. A ani to nebylo rande! Kromě toho... ještě jsem se nelíbal a... neumím to." Zabočil pohledem nervózně jinam.

Eren zíral na Armina, Armin zíral na flek od pizzy na koberci. Zabruslil očima zpátky na Erena, až když se odklonil dozadu. „Chápu. To znamená..." Eren vytáhl potutelný úšklebek, jež nevěstil nic dobrého, jak Armin tušil.

„C-co?"

„... to znamená, že tě to naučím! Pojď sem!" Chňapl Armina za zápěstí a prudce si ho k sobě přitiskl, jako když rybář škubne prutem, držíc ho ve své těsné blízkosti.

„E-E-Erene!" Vyhrkl za snahy ucouvnout a znovuzískat svobodu, ale stihl akorát tak marný pokus. Eren se totiž dřív pustil do akce. Horními končetinami pevně sevřel Arminova ramena a svižným pohybem urazil stezku k jeho rtům. Armin vytřeštil oči a celý přituhl, jakmile se jejich ústa spojila. Srdce mu ťukalo tak moc, div že se nerozdrolilo. Slyšel ho dost zřetelně a jasně. Doutnalo v něm vedro a proudilo intenzivně ven. Právě se líbá s Erenem. To vědění samotné způsobilo, že byl Armin jako z tvrzeného skla. Otupěle stál na místě, nijak nepřispívajíc k úspěšnému polibku. Eren pracoval sám, razíc si cestu jazykem na sílu. Po chvíli Armin ucítil tlak a couval dozadu až do chvíle, kdy ho Eren dopravil ke stěně. Záda přistála na tvrdém povrchu a tehdy Eren polibek rozlomil. Armin by v životě nevěřil, že jeho první polibek bude s Erenem. Představoval si to jinak... navíc to bylo vcelku nepříjemné.

„Armine... takhle to nepůjde. Jak se chceš naučit líbat, když to ani nezkusíš? Znovu, dobře? A tentokrát se snaž." Pravil Eren káravě.

Jak to může brát tak v pohodě? To mu to nepřipadá divné? Arminovi vlhly oči. Už zase. Sklonil se tak, aby to Eren neviděl přes štít z vlasů.

„Armine? Jsi v pohodě?"

Eventuálně se mu povedlo slzy potlačit a vzhlédl s novou dávkou odhodlání. Jiná možnost neexistovala. Jestli chtěl políbit Annie, musel to nacvičit. „Jo. Můžeme."

„Dobře." Eren se usmál. „Připrav se." Poté jej políbil podruhé, tentokrát i Armin do polibku aktivně zasahoval. Jazyky však nehrály v tomhle jemném a něžném polibku roli.

„Jaké to bylo?" Zeptal se Armin po skončení. Jeho tváři vládla rubínová červeň a dýchal rychleji, než normálně.

„Lepší. Ale není to ono. Teď je na řadě francouzák."